Bývalý předseda Vlády Slovenské republiky a nynější předseda Směru-SD Robert Fico ve čtvrtek 28. listopadu na tiskové konference uvedl, že s ohledem na hrozící finanční krizi i nestabilitu vyplývající z brexitu je potřeba zabezpečit Slovensko a vrátit investiční zlato, které má stát uložené v britské Bank of England. Jde o 31,7 tuny zlata v hodnotě přibližně 1,3 miliardy eur.

Fico chce v této souvislosti iniciovat mimořádnou schůzi NR SR, kde by přes 30 poslanců mělo předložit návrh usnesení, kterým požádají o přípravu tohoto procesu ze strany Národní banky Slovenska.

Bývalý premiér rozhodnutí vrátit zlato argumentoval také historií a zradou Československa v Mnichově v roce 1938. Míra zhodnocení v britské bance je zároveň podle něj velmi nízká.

Polsko vrátilo 100 tun zlata

V pondělí 25. listopadu guvernér polské centrální banky Adam Glapiński oznámil, že Polsko dokončilo repatriaci části svých zlatých rezerv z Británie, když z Londýna převezlo 100 tun zlata. Země tak chce mít rezervy uloženy na několika místech a vyhnout se případným geopolitickým rizikům.

Od začátku loňského roku Polsko nakoupilo více než 125 tun zlata. Celkově tak Polsko nyní disponuje objemem 228,6 tuny zlata, což představuje zhruba deset procent jeho celkových rezerv.

Největším objemem zlata v Evropě disponuje Německo – 3 367, 9 tun. Půlku svých zásob má od roku 2017 uloženo přímo v bance ve Frankfurtu. Zbylá část se ale nachází v New Yorku a Londýně.

Zlatá strategie Ruska

Po zavedení sankcí Rusko kardinálně změnilo strukturu svých mezinárodních rezerv. Nyní má Centrální banka RF 2 190 tun zlata v hodnotě asi 90 miliard dolarů. Je to rekordní objem za celé postsovětské období. V posledních deseti letech se zvýšil podíl drahého kovu ve valutových rezervách z 3,5 na 18,6 procenta. A podíl dolaru se snížil skoro o jednu čtvrtinu – na 21,9 procenta.

„Rusko vytrvale akumulovalo zlato a vytlačovalo z rezerv americký dolar – tato strategie se pokládala za pochybnou. Nyní, když cena zlata dosáhla šestiletých maxim, je už jasné, že v Moskvě dělali všechno správně,“ konstatovala americká informační finanční společnost Bloomberg.

Podle příkladu Ruska světové centrální banky stále aktivněji nakupují zlato. Údaje Světové rady pro zlato (WGC) svědčí o tom, že objem drahého kovu na bilanci centrálních bank se zvýšil za minulý rok o 651 tun, což je nejvyšší ukazatel od roku 1971, kdy se USA vzdaly zlatého standardu.

Po ruské bance, která si koupila téměř polovinu celého zlata, se stala druhým největším kupcem Čína. Disponuje zásobou v objemu 1 853 tuny za 76 miliard dolarů. Koncem minulého roku Peking po více než dvouleté přestávce prudce zvýšil nákupy zlata, což způsobilo růst jeho ceny na půlroční maximum – 1300 dolarů za unci.