Pokud jde o George Sorose a Karla Schwarzenberga, Žitný v rozhovoru prozradil, co mají dle něj tyto dvě osobnosti společného. Myslí si totiž, že potomek významného českého šlechtického rodu stejně jako Soros nerozumí politice, což v rozhovoru podrobněji vysvětlil.

Dobroděj Schwarzenberg?

I přes toto své tvrzení ale slovenský analytik na konkrétním příkladu uvádí, že kníže před listopadem 1989 nezištně (i anonymně) pomáhal našim občanům v Rakousku. V této souvislosti zmínil příklad z přelomu 70. a 80. let.

Žitný prozradil, že tenkrát se dva českoslovenští herci vraceli z Francie a někde v západním Rakousku v serpentinách najeli autem na kámen, což roztrhlo olejovou vanu vozu a nemohli dál pokračovat.

„Krátce na to je shodou náhod předjelo auto, z něhož vystoupil muž v klobouku a plynulou češtinou jim nabídl pomoc. Zajistil nejbližší autoservis, a protože herci s sebou neměli dostatek peněz na opravu, natož na jídlo a nocleh v hotelu, vše nezištně zaplatil, aniž mužům sdělil své jméno. Až personál rakouské restaurace, kde jim tajemný hostitel vše zaplatil, jim prozradil o koho šlo,“ píše se na portálu s tím, že ten neznámý byl právě Karel Schwarzenberg.

Pomoc Havlovi

Žitný se dotkl také pomoci bývalému prezidentovi Václavu Havlovi a skupině disidentů kolem něho. Analytik si ale myslí, že není důvod analyzovat, kdo a proč tuto pomoc poskytoval.

„Toto hledání jakéhosi spiknutí, kdo ‚udělal Havla‘, je způsob, jak zničit svobodný svět a urazit vlastní sebevědomí. Pomoc je nakonec pozitivní věc, pokud nemáme v úmyslu někomu pomoci do hrobu,“ řekl.

Občas se objeví i informace o tom, že určitou formu pomoci v 80. letech poskytoval československé občanské opozici také americký finančník George Soros. Ani toto tvrzení však není dle odborníka důvodem k tomu, abychom na celou věc hned pohlíželi negativně.

„George Soros podporoval demokratické inciativy, na tom není nic špatného. Dnes již myslím ztratil schopnost vidět věci v souřadnicích, které znamenají fungující demokratický systém. Zda dostávali i lidé z disentu od něj peníze, to by musel říct on,“ tvrdí Žitný.

Soros dříve a Soros nyní

V případě Sorose však Žitný podotýká, že dnešní Sorosova činnost je už něco jiného. A za jasný příklad uvedl Ukrajinu.

„Ukrajina je příklad, kde dobrý úmysl vede do pekel. Je to i ukázka, jak Soros nerozumí politickým procesům v prostředí, kde nežije, jak nerozumí a ignoruje platná ústavní pravidla v zemi a svoji představu o světě pasuje nad mezinárodní normy. Je to velmi podobný přístup, jako bylo komunistické heslo ‚Poručíme větru, dešti‘, v tomto případě ‚Poručíme Moskvě‘. No, neporučili,“ myslí si a konstatuje, že si chybu nepřiznali stejně jako komunisté.

Dále uvedl, že „Západ dostává na Ukrajině od Rusů opakovaně nakládačku“, což prý jen tak neskončí.

„Kvůli tomuto nezodpovědnému dobrodružství se státním převratem zahynulo v letadle malajsijské letecké společnosti 298 cestujících. Střela z protiletadlového systému Buk s největší pravděpodobností byla odpálena Rusy, jenže na začátku to nebyli Rusové, nýbrž střelba na Majdanu, dodnes řádně nevyšetřená, a následný státní převrat, který přišel v okamžiku dohody prezidenta Janukovyče s opozicí za přítomnosti tří evropských ministrů zahraničních věcí,“ představil svůj pohled na věc.

Schwarzenberg nerozumí politice stejně jako Soros

Jak již bylo zmíněno, Žitný si myslí, že Soros nerozumí politice a rozhodně v tom není sám.

„Kníže Schwarzenberg rovněž nerozumí politice, stejně jako Soros. Jinak by někdejší šéf české diplomacie a kandidát na prezidenta, aktivní politik, nešel do Kyjeva v době Majdanu podporovat veřejně ty, kteří šli a nakonec v krvavém závěru svrhli legitimní hlavu státu Janukovyče,“ vysvětluje.

Podotýká, že ať už byl Janukovyč jakýkoliv, byl to prezident s platným mandátem, řádně zvolený ve volbách i pod dohledem pozorovatelů z OBSE.

„Politik musí vědět, že nesmí zasahovat do vnitřních záležitostí jiné země, obzvlášť způsobem porušujícím platnou ústavu, a podporovat protiústavní převrat. Důsledky tohoto počínání jsou tristní. Korupce řádí dál jako před převratem, země je rozdělena, Krym v háji, východ trápí občanská válka, lidé jsou na tom hůř než před Majdanem. To jsou důsledky západní politiky, která chtěla vyrvat Ukrajinu ze sféry vlivu Ruska,“ dodal.

Buďme rádi, že jsme se nestali Ukrajinou

Žitný následně konstatoval, že bychom měli být rádi, že jsme se nestali Ukrajinou. Upozorňuje také na to, abychom si dali pozor a nepřiblížili se k jejímu modelu.

„Poslední dobou o to dost intenzivně usilujeme. Z jedné i z druhé strany barikád, které tady vyrůstají, zatím sice jen na sociálních sítích, ale hranice mezi virtuálním prostředím a reálným světem se stírá víc a víc,“ podotýká.