„Je to ještě zjevnější než v době studené války skutečnost, že zachování NATO je dnes naším klíčovým zájmem. Je alespoň stejně očividné jako za studené války, že je to náš klíčový zájem. Včera o tom promluvil také ministr zahraničí (SRN Heiko Maas). Evropa se nemůže v současné době ubránit sama, je závislá na transatlantické alianci, a proto je správné, že budeme pracovat na upevnění této aliance a převezmeme větší odpovědnost,“ řekla Merkelová.

Podle slov kancléřky je třeba „určit, za co musí NATO odpovídat“, jestli jde o obranné úkoly, nebo o zajištění bezpečnosti v regionu. Dodala, že rozvoj evropské spolupráce v otázkách obrany „nemůže být chápán jako přání proti NATO nebo místo NATO, ale výhradně jako rozvoj evropské složky aliance“.

NATO zůstává i nadále základem evropské bezpečnosti, prohlásil ministr zahraničí SRN Maas v úterý na tiskové konferenci s polským kolegou Jackem Czaputowiczem. To, že NATO je „jedinou zárukou“ bezpečnosti v Evropě, tento týden uvedl i generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.

Pokusy NATO a Evropské unie vybudovat architekturu bezpečnosti jednostranně jsou odsouzeny ke krachu, prohlásil v úterý náměstek ministra zahraničí RF Alexandr Gruško. Ve svém projevu na Berlínské konferenci o bezpečnosti Gruško podotkl, že v podmínkách multipolárního světa, vzniku nových center síly a likvidace staré smluvní základny roste hrozba „návratu do dob studené války“.

Hlasy z Berlínské bezpečnostní konference

V úterý na Berlínské konferenci o bezpečnosti se ve prospěch Severoatlantické aliance vyjádřili i italský ministr obrany Lorenzo Guerini a šéfka norské diplomacie Ine Marie Eriksen Søreideová. Podle nich je NATO plně funkční a nezbytné.

Podle Gueriniho je NATO nezbytné obzvláště pro zajištění bezpečnosti v oblasti Středozemního moře.

„Úsilí pro upevnění Evropy jsou spojena se strategickými vztahy EU a NATO. Transatlantickou alianci můj stát potřebuje, je to naprosto důležitý výchozí bod v boji se zlořády. Chceme, aby NATO i nadále podnikalo úsilí pro řešení úkolů, které před ním stojí, a bylo ve dne v noci na stráži,“ uvedl.

Podobně se vyjádřila i norská ministryně zahraničních věcí Ine Marie Eriksen Søreideová. Ta uvedla, že „bezpečnostní situace v Evropě je dnes složitější než před několika lety a je třeba upřímně říci, že se v nejbližších letech nezjednoduší“. Podle jejích slov dnes Evropa stojí před širokým spektrem bezpečnostních výzev – počínaje novými, jako je kybernetická bezpečnost, vývoj zbraní na základě umělé inteligence, až po tradiční výzvy.

V mozkové smrti se prý NATO nenachází. Právě tak charakterizoval Severoatlantickou alianci francouzský prezident Emmanuel Macron začátkem tohoto měsíce.

„To, co nyní zažíváme, je mozková smrt NATO. Nemáme koordinaci strategických rozhodnutí mezi USA a jejími spojenci v Alianci. Vidíme nekoordinované agresivní činy ze strany ještě jednoho člena NATO, a to Turecka, v oblasti našich zájmů,“ sdělil v rozhovoru pro časopis The Economist.