Klaus junior na portálu novinky.cz píše, že ho na sjezdu nejvíce zaujal akcent na slučování české politické scény. „Ve zprávách skutečně defilovaly různé postavy – zpravidla se specificky kostěnými brýlemi moderního designu (Pekarová, Fiala, Farský) – a více či méně nadšeně hovořily o slučování „demokratických“ sil do dalších bojů,“ podotýká.

A co bylo motivem takového jednání? Podle Klause mladšího je důvodem „předsmrtná slučovací křeč“. Jako další motiv ale nevyloučil ani „étos z Letné a snahu plnit zadané úkoly“ či „přirozenou potřebu soustředit politické síly stejného obsahu blíž k sobě“.

„Politické strany vznikají na základě hájení nějakých hodnot, z čehož pak vzniká program. Nebo také zanikají, pokud původní program hájit přestanou nebo po něm není ve společnosti žádná poptávka. V české společnosti zejména mezi mladší generací je poptávka po klimatické politice. Což má i mainstreamovou podporu. Skutečně když se vám třeba nelíbí vojenské zátarasy na vánočních (tedy čím dál častěji ‚zimních‘, nikoli křesťansky vánočních) trzích západních měst a hrůzná bezpečnostní situace tamtéž – tak strašíte a manipulujete a tak,“ vysvětluje politik.

Na druhou stranu je prý ale zcela v pořádku „vykládat, že máme sedm let času a pak už se klimaticky usmažíme a přiletí Ptuluhu, pán temnot“. „Vědecká rada Univerzity Karlovy to projedná a zohlední,“ podotýká.

„V české společnosti si část lidí myslí, že národní státy jsou jen trapná historická přežitá fikce a musíme zachránit miliony Afghánců, Syřanů a Eritrejců před jejich vlastním stylem života. Že savci mají 67 pohlaví a máme to vyučovat děti ve školách. Že hlavním úkolem politiky je ochrana všech myslitelných menšin, a nikoli většiny,“ píše Klaus mladší s tím, že po tomto všem existuje poptávka.

​Přitom poukazuje na to, že tato „poptávka“ je štědře dotovaná z ciziny i našeho rozpočtu. „Hájit tyto hodnoty (já jsem proti všem z nich) bolí nejméně a vyžaduje nejmenší odvahu. Jen si troufnu předpovědět, že se to bloku TOP–ODS–STAN–KDU–zelení a spol. nemůže povést,“ vyjádřil svůj pohled na věc.

Vysvětluje to tím, že všechny tyto atributy, jako je nechuť k národnímu státu, internacionalismus, rozvrat tradičních hodnot a pokrokářství, nechuť k lidem, kteří jsou činorodí a nechtějí státní zásahy a dohled, nechuť ke všemu starému, již dávno hájí s velkým počtem poslanců Česká pirátská strana. A při tom všem se prý dle něj nemusí zoufale ohlížet na vlastní historii, zbytky svého desítky let starého programu, a ztrácet tak drajv.

„Opravdu, jestli je pro vás eurozóna dovršení požadavků studentů 17. listopadu z roku 1989, největší problém republiky jsou homoadopce a tak všelijak podobně, pak zahoďte ty brejle a běžte poprosit Bartoše s Michálkem o flek,“ uvádí se tím, že se tak ale nestane.

Podle Klause mladšího by totiž Bartoš přijal jen Feriho s Čižinským. Scéna tak podle jeho názoru zůstane roztříštěná. „Bude narážet na pragmatický blok staré levice v moderním marketingovém hávu – vládnoucí ANO,“ podotýká.

Závěrem konstatuje, že stran a lídrů bude hodně, a to až skoro k nezapamatování. „Don Giovanniho sluha Leporello míval kvůli přehledu tisíců dam obrázkový notes (mám rád tu árii), ale nakonec se scéna pročistila a zlo a nadutost se propadly do pekel,“ stojí v závěru jeho autorského komentáře.