Petříček se v pořadu Události, komentáře na České televizi vyjádřil například k vyhošťování diplomatů. To však podle jeho názoru není jednoduchý proces a musí k tomu být dán důvod
„Vyhošťování diplomatů není úplně jednoduchý proces, musí k tomu být důvod,“ dodal k věci Petříček.
„Nyní už jenom reagujeme na aktuální situaci, na konkrétní důvody a důkazy, které nás k tomu mohou vést,“ dodal.
Poté připomněl, že například v reakci na kauzu Skripal byli vyhoštěni celkem tři ruští diplomaté. „Byla to reakce, která byla koordinovaná. Já myslím, že to je také o spolupráci bezpečnostních složek, zpravodajských služeb napříč Evropskou unií,“ doplnil.
Co se týče otázky snižování ruského diplomatického sboru v České republice, dle šéfa diplomacie by to mělo být záležitostí jednání obou stran. A pokud by se jednalo o jednostranné jednání, pak je zapotřebí vyhodnotit důsledky.
Bezpečnostní informační služba tvrdí, že v Česku vloni působily všechny tajné služby z Ruské federace. Pokud jde o Čínu, pak zpravodajská služba hovoří o navýšení intenzity i rozsahu zpravodajských aktivit.
„Já osobně tu zprávu beru velmi vážně. Pro nás informace BIS a dalších zpravodajských služeb slouží především k formulování a také výkonu zahraniční politiky,“ řekl k věci ministr zahraničí.
Petříček pak práci českých zpravodajských služeb pozitivně ocenil. V pořadu pak z jeho úst zaznělo, co on osobně vnímá jako velkou hrozbu. Jde dlouhodobě o vliv dezinformací a oslabování evropského ukotvení Česka.
„To, že zde opakovaně vnímáme snahu o rozdělování Evropské unie. To, že si některé zahraniční mocnosti vybírají jednotlivé členské státy právě proto, aby oslabily integritu a jednotu Evropské unie,“ upřesnil.
Petříček rovněž připomněl, že informace o působení ruských tajných služeb nejsou žádnou novinkou, jelikož se objevily i v minulé zprávě BIS. Podle jeho názoru je tak zapotřebí s tím pracovat. „Potřebujeme ale také i jasné důkazy k tomu, abychom to mohli zohledňovat v našich diplomatických aktivitách,“ podotkl.
„Myslím si, že je to především v případě akademiků, na které nyní poukazuje BIS, také otázka vytvoření nějakých etických rámců pro takovouto spolupráci, aniž by docházelo k zasahování do akademických svobod,“ pronesl.
Dodal také, že bychom měli hledat takové bezpečné partnerství, například mezi univerzitami, které bude skutečně přispívat k výměně vědeckých poznatků, a nikoliv ke sledování politických cílů.