Magie čísel

Havel válí. Rozdrtil Klause a taky toho Zemana. Možná jste to, drazí čtenáři, nevěděli, ale první prezident České republiky, modla pražské kavárny a chvilkařů, Václav Havel, je nejlepší prezident po roce 1989. Také vám tato zpráva vykouzlila údiv na tváři a překvapila vás? Náš výmysl to není. Je to výsledek sociologického průzkumu.

Sociologická společnost STEM/MARK realizovala sociologický průzkum nejlepších polistopadových prezidentů. Přímá volba by tak měla dát jednoznačnou odpověď, jaké osobnosti si Češi na Pražském hradě si nejvíce váží. Chyba lávky! Naši spoluobčané volí Miloše Zemana, ale s láskou vzpomínají na Václava Havla. Takové jsou totiž čísla STEMu.

Nejlepším prezidentem po roce 1989 byl podle mínění lidí Václav Havel. Jako nejlepšího ho v průzkumu STEM/MARK označilo celkem 55 procent lidí. Jako druhý byl nejčastěji uváděn Václav Klaus, třetí příčku obsadil současný prezident Miloš Zeman. Havel byl jako nejlepší prezident hodnocen každým čtvrtým Zemanovým voličem.

A to není všechno. Havel byl nejlepším prezidentem podle 74 procent mladých lidí ve věku mezi 18 a 29 lety. Klause považuje za nejlepšího desetina mladých a Zemana osm procent mladých. U věkových skupin 30 až 44 a 45 až 59 let Havla považuje za nejlepšího nadpoloviční většina.

U lidí starších 60 let se hodnocení otáčí, jelikož je pro tuto věkovou skupinu tím nejlepším prezidentem Zeman (40 procent), pak Havel (30 procent) a nakonec Klaus (12 procent). Naopak za nejhoršího považuje 68 procent lidí narozených po roce 1989 Zemana, ještě větší podíl (70 procent) sklidil Zeman od lidí ve věku 30 až 44 let. Pro lidi nad 60 let byl naopak nejhorší hlavou státu Havel, což uvedlo až 31 procent respondentů z této věkové skupiny.

Vidíte, jak se nám ta česká společnost rozděluje? Je to jako v politických Stínadlech. Kdo je Mažňák a kdo Losna si určete sami. Dějiny mají jednoznačnou odpověď. Škoda, že je česká mládež ovlivněna masáží médií hlavního proudu, která mají o bombarďákovi Havlovi jasno. Byl to náš světec. Mesiáš dobra a humanity.

Má to ale háček. Máme důvěřovat tomuto průzkumu? Je ve vašem okolí někdo, kdo velebí Havla? A co vaše děti? Jsou to Havlovi pionýři? Na tuto otázku si můžete odpovědět sami. To ale není jediný argument. Hleďte na ten zázrak. Společnost STEM/MARK zkraje listopadu provedla průzkum nejdůvěryhodnějších ústavních činitelů Česka. Prezident Zeman má podle něho 50tiprocentní důvěru Čechů. Jak to jde dohromady s průzkumem nejlepších českých prezidentů? Kam se vykouřila ta Zemanova podpora?

Stinné stránky Havlovy éry

O průzkumu nejlepších českých prezidentů si Sputnik pohovořil se známým sociologem a politickým analytikem Janem Klánem.

„Všiml jsem si, že první prezident po roce 1989, tedy Václav Havel, je nejpopulárnější. Ostatně mě to jako sociologa moc nepřekvapuje. Když se totiž sociologické agentury ptají na tuto retrospektivní otázku, tak mnoho respondentů má tendenci vztahovat se k romantismu. Například: Václav Havel byl prezidentem v době, kdy jsme byli mladí. Byl to výrazný spisovatel a dramatik. Podobné to je například s otázkou, které období našich dějin je podle vás nejlepší. Většinou to vyhrává první republika, ale jak víme, tak to v té době nebyla žádná idylka. Tady můžete vidět, že retrospektivně nejlépe hodnotíme ty oblasti, které si často idealizujeme. Například, že Václav Havel byl neustále pronásledován před rokem 1989, ale víme, že tomu tak úplně nebylo,“ říká renomovaný expert.

Vyplývá snad z toho, že Češi v sobě nosí nostalgii po „veliké a slavné“ éře Česka za Havla? Pan Klán si to nemyslí. Havlova éra měla totiž mnoho stinných stránek.

„Nemyslím si, že by se jednalo o nějakou nostalgii po jeho éře, která byla prodchnutá privatizacemi, vstupem do NATO a dalšími politickými hrátkami. Spíš zde hraje roli bezprostřední vnímání jeho osoby po listopadu 1989. V té době byl totiž vykreslován jako zasloužilý odpůrce tehdejšího režimu, který byl perzekvován. Navíc, když se podíváme na to, za jakých okolností se dostal do funkce prezidenta, tak nám musí být vše jasné. V té době totiž vše muselo jít v režii socialismu, protože drtivá většina lidí nechtěla jeho zničení. To si lidé kolem Havla uvědomovali, a tak začali hledat podporu například v tom, že Havel bude říkat různé sliby, které nakonec vezmou za své, a vše se otočí. Z té doby je znám jeden příklad, kdy Občanské fórum vydalo prohlášení, že Václav Havel je z dělnické rodiny, která zde má kořeny od první republiky. Jak víme, tak to také nebyla pravda, ale tehdy muselo OF na svoji stranu získat dělníky, proto použili zástěrku v tvrzení, že je z dělnické rodiny. Jednalo se o další lež, kterou nám tenkrát naservírovali,“ míní sociolog.

A teď k otázce, kterou jsme si kladli. Popularita Miloše Zemana je 50 procent. Přesto STEM uvádí, že v průzkumu nejlepších prezidentů dostal jen 21 procent. O co jde?

„Musíme rozdělit dva výzkumy. Jeden se ptá na popularitu současného prezidenta v určité časové ose a druhý porovnává předchozí prezidenty. Jestliže současný prezident Miloš Zeman má popularitu 50 procent, tak je to způsobeno aktuálním rozpoložením společnosti. Posuzujete věc nyní. Kdežto při retrospektivitě, jak jsem již řekl výše, si některé věci idealizujeme. Například si někdo spojí Miloše Zemana s opoziční smlouvou, kdy byl předsedou vlády, že se i za něj děly různé podivné privatizace, Akce čisté ruce atd. Z tohoto důvodu jej lidé retrospektivně moc kladně nehodnotí. Naproti tomu jeho současnou politiku mnozí schvalují, protože je navíc přímo voleným prezidentem. Až budeme za nějakých 30 let mít za sebou již další přímo zvolené prezidenty, tak hodnocení bude opět jiné, protože Miloš Zeman je prvním přímo voleným prezidentem. Václav Klaus i Václav Havel byli zvoleni na základě politických dohod, ale ne lidem. To zcela jistě hraje při posuzování, kdo byl lepším prezidentem, také významnou roli,“ říká sociolog a politický analytik Jan Klán.