Na Gymnáziu Bohumila Hrabala v Nymburce studenti a učitelé připravili k oslavám třicátého výročí 17. listopadu výstavu o dějinách českých zemí posledních osmdesáti let. Výstava se týkala i údajné Babišovy spolupráce s StB.
„Reakce, které přišly, byly opravdu vesměs pozitivní. (…) Když si vezmete, že na tom opravdu dělaly všechny děti od primy až po oktávu, maturitní ročníky, tak to byla úžasná práce,“
vysvětlil ředitel Jiří Kuhn.
„Dnes se hodně odkláníme od znalostí a učení směřuje spíše ke kompetencím. Aniž bych to snižoval, tak srovnávat, hodnotit, třídit… Pokud člověk nemá dostatečnou znalostní základnu, tak jsou mu tyto ostatní úkoly v podstatě k ničemu. Nemá s čím srovnávat,“ řekl ředitel gymnázia v Nymburce.
Premiér měl původně v úmyslu gymnázium rovněž navštívit, ale na poslední chvíli cestu zrušil. Kuhn je ale přesvědčen, že to nesouvisí s částí, která je věnována jeho spolupráci s StB. „(…) myslím, že vůbec neví o tom, že tady něco takového je,“ poznamenal.
Ředitel Jiří Kuhn v rozhovoru také poznamenal, že v gymnáziu usilují o to, aby se studenti angažovali a zajímali o dění kolem sebe. Vyzdvihl i jejich účast na demonstracích Milionu chvilek pro demokracii.
„Strašně se snažíme, aby se angažovali, protože po pravdě řečeno bez toho, aby se ta děcka zajímala, co se kolem nich děje, to dneska nejde. Naši studenti i kantoři byli i na Letné…“ poznamenal.
„Vrcholní političtí činitelé, kteří by se měli starat o to, abychom si demokracii a svobodu, která se k nám 17. listopadu 1989 vrátila, nesnaží. Myslím si, že se v současné chvíli svoboda docela povážlivě kýve. Možná si myslíme, že jsme svobodní, ale dopředu se zase dostává konzum. A to, co bylo před listopadem 1989 takovou markantou, že socialismus dokázal lidi saturovat, uspokojit jejich potřeby, aby se nezajímali o veřejný život, tak si myslím, je dnes podobné,“ uzavřel věc.
Ředitel Jiří Kuhn v rozhovoru připomněl nedávnou stávku učitelů, k níž se ale jeho škola nepřipojila. „Ve chvíli, kdy pan Dobšík (pozn. předseda školských odborů) kývnul na to, že mu nevadí snížení platů z 15 % na 10 %, tak pak stávkovat, jak se rozdělí navýšení mezi netarifní a tarifní složky, se nám zdálo opravdu směšné. Pro učitele to prakticky nic neřeší. Možná ten první skok stál za stávku, tam bychom byli stoprocentně pro, protože nám nízké platy učitelů strašně komplikují život. Učitelé neodcházejí, ale noví nejsou,“ uvedl.
Novinářka se následně zeptala, jestli se nepotýká s výtkami rodičů či samotných studentů, co by chtěli zlepšit. Ředitel si myslí, že ani rodiče či studenti zatím vlastně moc nevědí, co by mohli chtít, a to jako v socialismu. Kuhn osobně ale řekl, že mu vadí profesionalita školských učitelů, ale tady je také výjimka.
„Co si já pamatuju, tak šlo od nás na pedagogické fakulty těch třicet procent nejslabších maturantů. A tohle se nemění. Pořád je to stejná situace. Jsou tam mezi nimi sice výjimky, a když pak má člověk možnost si vyzobat tyhle šikovné kantory, tak je ta škola najednou úplně jiná. A troufám si tvrdit, že ta znalostní základna je dneska nižší. Čili i teď nám budou chodit horší učitelé, protože odcházejí i horší maturanti,“ řekl.
Dalo by se to zlepšit okopírováním zahraničních modelů, jako například ve Finsku? Kuhn se domnívá, že zahraniční modely studia jsou ale také nepřenositelné do ČR a to souvisí už s tou celou mentalitou naší společnosti a žádnou motivací něco dělat.
„Společnost je ve stejném stavu, jako když jsem já zažíval 70. a 80. léta. Naše potřeby jsou uspokojeny. Dneska se dostáváme do naprosto stejné pozice. Potřeby naprosté většiny lidí jsou saturovány, i když sedí v hospodách a nadávají. Lidi dnes nemají důvod k žádné revoltě.“
Ředitel gymnázia se domnívá, že Češi současně zažívají takový demokratický stav, kdy šedesát procent lidí volí tak, aby je zbylých čtyřicet živilo. „Ani politické strany, pravice a levice, se dneska moc neliší, protože všechno jde po marketingových průzkumech, anebo to tak alespoň vnímám. Kdo nabídne víc, vyhrává,“ dodal.