„Dalšími nemocemi je ohroženo stále více lidí, kteří překonali rakovinu. U mladých lidí s rakovinou je riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění výrazně vyšší než u lidí, kteří rakovinu neměli,“

uvedl autor studie Nicholas Zaorsky.

Skupina vědců z lékařských amerických institucí během 40 let pozorovala celkem tři miliony pacientů. Ukázalo se, že 11 procent těch, kteří porazili rakovinu, následně zemřelo na mozkovou mrtvici nebo kardiovaskulární onemocnění. V průměru byla pravděpodobnost úmrtí kvůli srdečním potížím u pacientů, kteří vyhráli boj s rakovinou, dvakrát až šestkrát vyšší. Vědci také odhalili, že u pacientů do 55 let s touto diagnózou, se riziko zvyšuje téměř desetkrát.

Studie také ukázala, že po překročení věku 75 let se riziko úmrtí kvůli srdečním onemocněním u vyléčených onkologických pacientů, ve srovnání s jinými věkovými skupinami, snížilo.

Kromě toho pacienti s rakovinou dělohy, prostaty, močového měchýře a štítné žlázy častěji umírali na srdeční choroby, než na ty onkologické.

Zaorsky rovněž podotkl, že sice nestudoval účinky rakoviny na srdeční buňky, ale zdůraznil, že léky používané k chemoterapii by mohly poškodit stav srdce.

Likvidace rakovinových buněk

Nedávno se objevily informace o tom, že vědci Dálněvýchodní ruské federální univerzity získali z pigmentu mořských hub nové sloučeniny, které vedou k zániku buněk některých druhů rakoviny.

Podle zveřejněných informací chemici Školy přírodních věd Dálněvýchodní federální univerzity vyvinuli novou metodu syntézy derivátů fascaplisinu – pigmentu na základě sloučenin mořských hub. Díky tomu vědci poprvé získali dostatečný počet sloučenin pro výzkum.

Uvádí se, že 14-bromretikulatin, který byl poprvé získán v Dálněvýchodní federální univerzitě, selektivně ovlivňuje bakterie Pseudomonas Aeruginosa, která je odolná vůči mnohým druhům antibiotik. Sloučeniny také vedou ke smrti buněk rakoviny kůže (melanomy), rakoviny konečníku a rakoviny prostaty. Látka dokáže potlačovat metabolismus buněk rakoviny prostaty při koncentracích sedmkrát nižších, než jsou ty, které vedou k likvidaci jejich buněčných membrán.

Látka může být potenciálně využívána na selektivní léčbu rakoviny bez negativního vlivu na buňky organismu.