Materiály tlumící radiové vlny používají vojáci, aby udělali letouny a další techniku „neviditelnými“ před radary. Jak vyplývá z materiálu, používají je také na vnitřní nátěr speciálních místností „bez echa“ určených k testování zařízení s elektromagnetickým vyzařováním. Občas jsou rovněž používány v jiných oblastech, například v technice super vysokých frekvencí.

Požadavky vůči kvalitě těchto nátěrů jsou stále přísnější. Míra pohlcení elektromagnetického záření závisí na dielektrické propustnosti. „Přírodní“ materiály nemají vždy potřebnou propustnost, proto se v praxi široce používají umělé kompozitní látky. Například částečky železa nebo krátký drátek smíšené se ztvrdlou umělou hmotou.

Nová metoda

„Vyvinuli jsme spolu s Igorem Lagunovem teorii umělého dielektrika na základě jemných vodivých čtverečků rozdělených v pojivu. Výpočty ukázaly, že se tento materiál dá použít jako účinný radiový tlumič,“ sdělil profesor katedry experimentální fyziky Fyzikálně technického ústavu KFU Vladimir Ponomarenko.

Ponomarenko dále řekl, že se výzkum konal podle nové metody řešení úkolů difrakce na periodických strukturách s použitím matematických výpočtů a počítačového modelování. Výpočty ukázaly, že radiový pohlcovač z rezistivních čtverců má při stejné tloušťce téměř dvakrát nižší odraz v širokém frekvenčním rozpětí oproti známému analogu.

Podle názoru vědců poskytují výsledky jejich výzkumu možnosti pro vývoj nových dokonalejších tlumících nátěrů s malou specifickou váhou pro vojenskou techniku, komory bez echa, apod. Podle Ponomarenka se s pomocí rozšíření struktur dielektrika dá měnit rozpětí jeho tlumících kapacit.

Další etapou je vývoj technologie na výrobu materiálů tlumících radiové vlny a na zhotovení vzorků pro speciální podniky.