Zprávy o tom, že lídři obou států plánují v prosinci spuštění východní trasy plynovodu pro dodávky do Číny, byly zveřejněny již dříve.

„Připravuje se ‚televizní most‘, dohodli se na tom Putin a Si na schůzce v Brazílii. Skutečně to připravujeme,“ sdělil Peskov novinářům.

„Je to možné. Zřejmě 2. prosince,“ upřesnil v odpovědi na otázku o datu schůzky na dálku.

Gazprom a čínská společnost CNPC podepsaly v květnu 2014 smlouvu na dodávky ruského plynu do Číny východní linkou. Smlouva byla uzavřena na dobu 30 let a stanoví dodávky Číně 38 miliard kubíků ruského plynu ročně plynovodem Síla Sibiře. Koncem října ukončil Gazprom zaplnění plynovodu Síla Sibiře plynem. Linka je připravena na zahájení dodávek plynu do Číny, Gazprom zahájení plánuje v prosinci.

Ke spuštění plynovodu tak dojde s předstihem. Jeho spuštění se původně plánovalo na 20. prosince. V roce 2020 se plánuje do Číny dodat 5 miliard metrů krychlových plynu a v dalším roce export bude činit 10 miliard krychlových. Mezi roky 2022 a 2023 dojde k nárůstu na plánovanou kapacitu.

Největším odběratelem zemního plynu z Ruska je Evropa, kam Gazprom loni dodal přes 200 miliard metrů krychlových plynu. Do zemí bývalého Sovětského svazu Gazprom exportoval 38 miliard metrů krychlových. Gazprom rovněž proniká i na trh se zkapalněným zemním plynem (LNG). Loni celkem exportoval 5,18 miliardy metrů krychlových (neboli 3,88 milionu tun), a to především do Indie, Japonska a Číny. Dalším exportérem ruského LNG je společnost Novatek, která loni vyvezla 6 miliard metrů krychlových plynu (neboli 4 miliony tun). Podle ruských zákonů má společnost Gazprom monopol na export zemního plynu prostřednictvím potrubí.

Čína je po Spojených státech a Rusku třetím největším spotřebitelem zemního plynu na světě. Loni celková spotřeba činila 283 miliard metrů krychlových. Z toho dovezla přes 121 miliard metrů krychlových, což představuje meziroční nárůst o 31 %. Čína se tak stala největším importérem zemního plynu na světě. Největšími čínskými dodavateli jsou dnes Turkmenistán (33,3 miliardy metrů krychlových ročně), Austrálie (32,1 miliardy metrů krychlových ročně) a Katar (12,7 miliard metrů krychlových ročně).