Podle Cimbaly nebude pražské městské státní zastupitelství přezkoumávat rozhodnutí policie, které se týká odložení trestního oznámení prezidentské kanceláře na senátora Lásku a zástupce organizace Rekonstrukce státu pro křivé obvinění.

„Žádost o přezkoumání byla v rámci dohledových pravomocí Městského státního zastupitelství v Praze vyhodnocena jako nedůvodná,“ dodal k věci Cimbala.

Dané trestní oznámení bylo reakcí na kauzu, v níž kancléř Vratislav Mynář čelil podezření, že se snažil s vědomím českého prezidenta Miloše Zemana ovlivnit soudce v kauzách důležitých pro Hrad.

Kancelář požadovala přezkoumání odložení trestního oznámení, v němž se uvádělo, že Láska a další pachatelé chtěli jako organizovaná skupina křivým obviněním poškodit Mynáře v zaměstnání i ve společnosti.

Trestní oznámení na Mynáře

Nutno uvést, že v minulosti senátor a zástupci organizace Rekonstrukce státu podali trestní oznámení na Mynáře. Jeho jednání podle jejich názoru vykazovalo znaky trestného činu zasahování do nezávislosti soudu. Nicméně, i dané oznámení bylo policií odloženo.

PČR se v červnu k věci vyjádřila tak, že Láska ani zástupci organizace se trestného činu nedopustili. Zástupce prezidentské kanceláře Marek Nespala uvedl, že policie rozhodla, že si senátor a další nesprávně vyhodnotili informace a mýlili se v právním hodnocení Mynářova jednání.

Pokud jde o prezidentskou kancelář, ta s tímto stanoviskem nesouhlasila. Nespala pronesl, že především „u zkušeného bývalého vyšetřovatele pana Lásky tomu tak nebylo“. Proto se kancelář rozhodla v říjnu obrátit na státní zastupitelství se žádostí o přezkum.

Mynář vs. Láska a Rekonstrukce státu

Již dříve se uvádělo, že Mynář zároveň vyzval senátora Lásku k tomu, aby měl odvahu a po tom, co se pokusil obvinit prezidentskou kancelář z páchání údajného trestného činu, se dobrovolně vzdal své imunity. Uvádí se to ve zprávě na oficiálních stránkách Hradu.

„Rozhodl jsem se aktivně bránit proti směšným pokusům některých aktivistických politiků a pofidérních neziskových organizací, které se snaží zaujmout veřejnost nesmyslnými útoky na mou osobu,“ uvedl Mynář.

Václav Láska ho dříve obvinil z toho, že vedoucí KPR seznamoval soudce se stanovisky prezidenta republiky a tím se tak podle něj dopustil trestného činu. Případem se později zabývala Národní centrála proti organizovanému zločinu. Ta ale rozhodla, že se Vratislav Mynář trestného činu nedopustil. Státní zástupce Jan Lelek poté potvrdil verdikt a dodal, že ne každý projevený zájem o soudem projednávanou věc musí být trestným činem zasahování do nezávislosti soudu.

„Na pana senátora Lásku a s ním spolupracující neziskové organizace podám trestní oznámení za křivé obvinění. Věřím, že bude ochoten se k záležitosti postavit čelem a dobrovolně se vzdá imunity. Zároveň se budu zajímat o financování pochybné a zpackané právní analýzy spolku Frank Bold, která sloužila jako podklad na mě podaného trestního oznámení. Pokud byla hrazena z veřejných peněz, budu spolek vyzývat k vrácení finančních prostředků a zvážím další právní kroky,” uvedl Mynář. 

Ústavní žaloba na prezidenta ČR

Dříve předseda senátorského klubu Senátor 21 Václav Láska podal ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana pro hrubé porušení ústavy. Na základě této žaloby, pokud by ji podpořily tři pětiny senátorů, by mohl ústavní soud rozhodnout o zbavení prezidenta úřadu.

​

Mezi body uveřejněnými na webu senátora je například údajný pokus o ovlivňování soudů, (ne)přijímání demise členů vlády či přístup Zemana k sestavování vlády, kdy u moci udržoval Andreje Babiše, i když nezískal důvěru sněmovny. Nechybí ani zpochybňování tajných služeb a to, že v roce 2013 Zeman jmenoval vlastní vládu v čele s Jiřím Rusnokem, i když se sněmovna shodla na prozatímním kabinetu vedeném Miroslavou Němcovou.

Na konci září tato ústavní žaloba na prezidenta republiky nebyla schválena. Pro podporu žaloby hlasovalo 58 ze 130 přítomných poslanců, proti bylo 62. Aby žaloba prošla přes Poslaneckou sněmovnu, bylo potřeba 120 hlasů. Český prezident tak zatím ústavní žalobě čelit nebude.