Tommy Robinson, který byl uvězněn za to, že informoval o muslimských znásilňovačích dětí, možná probudil některé novináře z jejich komatu. Chrání soudní systém muslimské násilníky?
Žurnalistika se nyní dostala pod palbu. Nejnovější případ a usvědčení Tommyho Robinsona tento problém dokonale zdůrazňuje. Zdá se, že pro těch málo novinářů, kteří chtějí raději hlásit zprávy, než si je sami vytvářet, je tato nová realita zřejmá. Zjistili jsme, že určitým jednotlivcům, kteří v některých případech patří k určité náboženské demografii, je poskytována zvláštní právní ochrana. Ale jak a proč?
Deník TR.News nedávno zdůraznil skutečnost, že mladému organizátorovi ISIS, který byl odsouzen Manchesterským královským soudem, byla poskytnuta právní ochrana ženou, která shledala Tommyho Robinsona vinného. Dame Victoria Sharp rozhodla, že tisk nemůže označit mladého organizátora ISIS, že jeho identita bude zákonně chráněna před veřejným odhalením, i když už dosáhl věku 18 let. To znamená, z právního hlediska, ačkoli je nyní dospělým a usvědčeným organizátorem terorismu, soudní systém se rozhodl ho „chránit.“
Článek o tom naleznete zde:
Zdá se, že je to mnohem běžnější, než si lidé myslí. Když se tito z nás pokusí informovat pravdivě nebo zkoumat zločiny, mohou a často jsou označeni za „konspirační teoretiky“ nebo jako „rasově motivováni“. Tyti nálepky jsou úmyslné, protože záměrně snižují dopad v oznamování pravdy.
Tommy již před nějakou dobou řekl, že soudy ztěžují podávání zpráv o muslimech hromadně znásilňujících děti. Soudci ukládají zákazy o informování v mnoha případech a Tommy věří, že se jedná o úmyslný způsob, jak skrýt pravdu před širokou veřejností, zejména pokud jde o „veřejný zájem“.
Nedávný případ týkající se údajných dětských násilníků v Rotherhamu měl během soudního řízení pravidlo předsedajícího soudu o ochraně anonymity obžalovaných. Adele Forrest (zástupkyně redaktora Rotherham Advertiser) se obrátila na soud, aby argumentovala proti těmto omezením informovat, protože to bylo nezákonné. Adele vyhrála a uvedla:
„Nejenže byla zavedena omezení týkající se čtyř obžalovaných, zatímco soudce seděl v sále (v soukromí), ale tisku to nebylo předem oznámeno ani nebyl vyzván, aby s nimi hovořil, přestože já a jiný reportér jsme seděli před soudní síní.“