24.11.2019 E-republika
K účinné kontrole ZP je zapotřebí zajistit, aby se do orgánů zdravotní pojišťovny mohli dostat zástupci pojištěnců. Tito přímo volení zástupci pojištěnců musí být jasný mandát a možnost, jak ovlivnit směřování pojišťoven. Nový návrh zákona chce pravý opak.

Ve Sněmovně leží v prvním čtení návrh zákona, který je potenciálně velice nebezpečný. Náš web E-republika se trvale angažoval proti rozkradení veřejnoprávního zdravotnictví formou otevřené či skryté privatizace. Viz uvedené články dole. Proto je třeba návrh zákona vysvětlit a okomentovat. Jde o kontrolu nad cca 130 miliardami korun ročně.

Připravovaný korporátní tunel

Momentálně máme sedm zdravotních pojišťoven, které mají zákonem uložené právo a povinnost proplácet nemocnicím péči o pacienty. Zůstatky na fondech zdravotních pojišťoven jsou v grafu.


Zaměstnavatel je povinen včas a ve správné výši odvádět pojistné zdravotní pojišťovně svého zaměstnance a OSVČ platí pojistné formou měsíčních záloh. Ten, kdo platí daně, má tuto povinnost ze zákona. Platíme tuto zdravotní daň převodem finančních prostředků do ČNB. Každá ZP má v České národní bance své účty.
Ministerstvu financí novela zákona č. 128/2016 Sb. to s účinností od 10. května 2016 umožňuje:

• Zapojení všech peněžních prostředků na účtech podřízených těmto účtům do řízení státního dluhu;


• efektivnější plánování výpůjčních operací státu s pozitivním dopadem na úrokové výdaje státního rozpočtu;


• snížení likviditního a refinančního rizika státu.

Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, tedy všechny s výjimkou VZP, jsou veřejné instituce s obratem 130 miliard ročně. Vznikly v roce 1993 a vzorem byly německé rakouské „krankenkasy“ z časů 1. republiky. Z této zakladatelské etiky pojišťoven bylo převzato i pravidlo samosprávy pro řízení ZP. Správní a dozorčí rady pojišťoven volí jejich pojištěnci a zaměstnavatelé. V roce 2006 Ministerstvo zdravotnictví vydalo "demokratickou" volební vyhlášku, která v rozporu se zákonem umožnila volit jen těm, kteří odvedli víc než půl procenta celkových odvodů pojišťovně. Každá zaměstnanecká zdravotní pojišťovna (dále ZP) má většinu pojištěnců individuálních, a ti nikdy nic ovlivnit nemohli.

ZP Škoda je vybrána jako ilustrativní příklad rozhodovacích kompetencí. Tato ZP si zatím jako jedna z mála ještě podržela oborový charakter s jasně vymezeným profilem odpovědnosti za složení dozorčí rady. U ostatních ZP je fragmentace v okruhu volitelů mnohem větší.

Název	Podíl na odvodech	Počet volitelů
ŠKODA AUTO A.S.	44,30%	176
OBLASTNÍ NEMOCNICE MB, A.S.	1,43%	2
MANPOWERGROUP S.R.O.	0,79%	2
ŠKO-ENERGO, S.R.O.	0,7%	2
ARAMARK, S.R.O.	0,64%	2
MAHLE BEHR CZECH S.R.O.	0,6%	2
Adient Czech Republic s.r.o.	0,57%	2
ARGO-HYTOS s.r.o.	0,56%	2
Faurecia Interior Systems Bohemia s.r.o.	0,5%	2
Individuální pojištěnci (!!!)	50,12%	0

Jak sami vidíte, v poměrně slušné a velmi koherentní ZP Škodovky je zastoupení poloviny pojištěnců ve správní radě této pojišťovny úplně nulové. A návrh nového zákona to ještě zhoršuje, protože chce systém pro tučné korporace, a ne po nemocné lidi. Volby do správních rad podle vyhlášky zrušené Ústavním soudem se daly snadno ovlivnit. Vedení podniků určilo stanovený počet volitelů a náležitě je poučilo, jak správně navolit zástupce do dozorčí rady zdravotní pojišťovny. To nemohlo dopadnout jinak než špatně. Řízení pojišťoven bylo odtrženo od zájmů občanů a pojištěnců, kteří to celé platí. V roce 2015 tuto vyhlášku napadla před Ústavním soudem skupina senátorů, mj. z klubu ANO, a ÚS tuto vyhlášku v roce 2018 dle očekávání zrušil.

Korporace pojedou i přes mrtvoly?

Jenže ZP mají kupu peněz, které jim ze zákona platíme přímo a pravidelně, a korporace (zvláště ty české) mají nesmírně vyvinutý smysl pro tunelování obecního majetku. Proto je na stole novela zákona - tisk 516. Kdo se těšil na svobodné volby, těšil se marně. Ministr Vojtěch podal jako vládní návrh novelu, ve které se volební právo pojištěnců natvrdo ruší. Právo volit a tedy kontrolu nad pojišťovnami si zachovají ti, kteří ji měli podle protiústavní vyhlášky.

Tak se pana ministra ptejme, jakou na nás, obyčejné pojištěnce, hraje habaďůru. To, co navrhuje, tj. stejnou praxi danou vyhláškou, Ústavní soud zrušil jako nepřijatelnou. Jím navrhovaný zákon tyto odmítnuté praktiky s kosmetickou úpravou vložil do paragrafového znění. A to má být jakože ústavně košer? Viz tabulka výše.

Ve Sněmovně existuje i (malá) skupina poslanců, která si tato rizika uvědomuje. Vznikla poslanecká iniciativa pro přímou volbu dozorčích rad zdravotních pojišťoven z řad pojištěnců (Sněmovní tisk 479). Stanovisko vlády k tomuto návrhu však bylo zamítavé. Poslanecký návrh definoval, kdo jsou kandidáti na řízení zdravotních pojišťoven. Jasně říká, že všichni pojištěnci nad 16 let věku mohou volit, a to v korespondenční a elektronické volbě. Snadný a levný způsob volby je zde už poplatný 21. století. Navrhovatelé jsou toho názoru, že pojištěnci prostě musí mít možnost se podílet na správě a kontrole svých financí do této pojišťovny vložených. Celkem 30 let mafiánského kapitalismu je dost přesvědčivý důkaz o tom, jak dobře to s námi miliardáři všeho druhu myslí.

K účinné kontrole ZP je zapotřebí zajistit, aby se do orgánů zdravotní pojišťovny mohli dostat zástupci pojištěnců. Tito přímo volení zástupci pojištěnců musí mít jasný mandát a možnost, jak ovlivnit směřování pojišťoven. Tento koncept demokratického řízení by ZP směřoval jako samosprávné instituce, jakými jsou např. kraje nebo univerzity. Zamítavé Stanovisko vlády k tisku 479 doporučujeme přečíst. Ty čtyři stránky se dají zvládnout přečíst. Poslanecká iniciativa pro přímou volbu dozorčích rad ZP z řad pojištěnců padla v 1. čtení pod poslanecké lavice. Skutečná demokracie bez přívlastků má v českém parlamentu mizivou podporu.

Jde o velice nebezpečnou linii "ukrajinizace státu", kdy se korporace vedené několika miliardáři legálně zmocní veřejnoprávních zdrojů, např. zdravotního pojištění či důchodů. Proto je třeba veřejně diskutovat o tom, zda chceme korporátní správu veřejných statků.

Mávátková demokracie nestačí

Citovaná vládní předloha poslaná do Sněmovny Novela zákona tisk 516 je napsaná velice fikaně. Vládní návrh umožňuje kandidovat skoro každému, protože stačí podpora 50 podpisů. Jenže pojištěnce zcela zbavuje veledůležitého práva volit. Volit budou moci nově výhradně podniky, které samy nebo společně s jinými odvedly alespoň 0,4 % z celkového příjmu pojišťovny. To je mnohamilionová částka, volební právo se tak bude týkat jen podniků s tisíci zaměstnanci. Ale pozor! To vůbec neznamená, že by mohli volit zaměstnanci těchto podniků. Novela je napsaná tak, že volitele budou jmenovat manažeři těchto podniků. Vedení podniků určí stanovený počet volitelů a ''náležitě je poučí',' jak správně navolit zástupce do dozorčí rady zdravotní pojišťovny. Výsledek voleb ovlivní kontrolu nad jednotlivými pojišťovnami. Zájmové skupiny takto přímo určí, kterým lékařům dá pojišťovna smlouvu, kterým nemocnicím zaplatí dobře nebo špatně, či jak ochotně schválí pacientovi nákladný lék.

Kdo jsou zájmové skupiny, které chtějí zadními vrátky přes vládní návrh ovládnout pojišťovny?

Zahraniční vlastníci. Velcí zaměstnavatelé, banky, telefonních operátoři, obchodních řetězce. Tady je zcela na místě otázka, proč by měli namísto českých občanů-zaměstnanců o českých veřejných penězích určených na léčbu českých pacientů rozhodovat bankéři a manažeři z Londýna či z Bruselu.

Oligarchové. Velcí oboroví zaměstnavatelé, hutě, ocelárny, Agrofert a pod. Tyto podniky jsou majetkově propojeny s poskytovateli péče, sami vlastní zdravotnická zařízení, lázně, lékárny. Je jasné, že skrze pojišťovny by hradily péči „sami sobě“. V případě oceláře Chrenka jde o řetězec nemocnic AGEL, v případě premiéra Babiše jde o síť klinik reprodukční medicíny a dalších zdravotnických zařízení. Kráčíme "slovenskou cestou", známá finanční skupina Penta kontroluje jak významnou zdravotní pojišťovnu, tak poskytovatele péče. Výsledkem je drahá a neefektivní péče o pacienty, zanedbané nemocnice i personál. Prostě, americký model drahé péče i pro střední vrstvu, ve kterém chudí mohou v klidu umřít.

Stát a státní podniky. Jde o zaměstnavatele typu České pošty, policie nebo armády. Problém je, že manažeři těchto institucí nemají přímý zájem na provozu pojišťoven. Takže buď jako volitele neurčí nikoho, nebo volební právo do pojišťoven „prodají“ za něco jiného po dohodě s resortními ministry. Zde pozor – významným zaměstnavatelem jsou také státní nemocnice (Motol, VFN, FN Brno), jejichž ředitelé mají na volbách do pojišťoven enormní zájem. Jak si vedl manažer nemocnice Na Homolce MUDr. Dbalý, jsme psali v článku

Homolka: Pilotní projekt končí až vazební stíhání bývalého ředitele.

Než tuto hrůzu, tak raději zaměstnanecké zdravotní pojišťovny spojme s VZP, jejíž správní rada je nominována vládou a parlamentem. To sice není ideální, ale uspoří se na provozu a občanům zůstane skrze parlament alespoň nepřímá kontrola nad penězi ze zdravotního pojištění.

Komentované materiály
Poslanecká iniciativa pro přímou volbu DR ZP z řad pojištěnců společně s místními volbami: Sněmovní tisk 479, Stanovisko vlády k tisku

Korporátně-vládní návrh: