24.11.2019  E-republika
Tento kontinent ukazuje, že systém globální loupeže začíná narážet na své meze. Pak už nebude ani pastva pro střední třídu, která snad otevře oči a uvidí, jak byla pitomá v zájmu jednoho procenta. A Česko asi bude jako obvykle poslední země, která se probere z neoliberálního obluzení.

V Latinské Americe to jede, jako po zvolení Wojtyly papežem a po jeho první návštěvě Polska v roce 1979. Milióny lidí ho vítaly, pak přišla Solidarita, první vzpoura ve východním bloku a nakonec skončila i u nás vítězstvím neoliberálních zlodějů a lhářů. Ty nyní vesele brání mávátka na Letné, jen chtějí výměnu figurek na politické šachovnici. Nyní máme jihoamerického papeže a tento anti-kapitalistický a zelený papež provádí po vzoru Jana Pavla II. návštěvy států na jeho rodném kontinentu (Papež František a jeho neoliberální mediální klon). Výsledkem je vlna skutečných lidových demonstrací, které po zastřelení nezbytných stovek lidí fašistickými režimy mohou způsobit konec neoliberalistického kapitalismu na tomto kontinentu. O tom se letenská mávátka nesmí dozvědět, takže čeští presstituti o skutečné situaci na tomto konci světa povinně mlčí.

Dvojí odpor proti neoliberalismu

Projděme stručně jednotlivé země a jejich lidová povstání. Mají velmi podobný model daný dvojím způsobem. Buď je impulzem odchodu občanů na ulici fašistický puč inscenovaný z USA přes pátou kolonu opozice nejbohatších vrstev propadlých neoliberalismu, které se cítily poškozené bojem proti chudobě (Venezuela, Bolívie, Brazílie). Nebo v zemi došlo ke zhoršení ekonomické situace, která vedla ke skokovému zdražování zejména pohonných hmot (Francie-žluté vesty, Írán-demonstrace z minulého týdne, Ekvádor, Chile, Libanon, tento týden Kolumbie). Sorry za Francii a Írán, ale je to stejný scénář a stejné použití policie. V případě jihoamerických nepokojů USA nasadí do puče jimi manipulované jihoamerické EU, což je v tomto případě Organizace amerických států (OAS). Zbytek má v každé zemi udělat armáda a policie. Když to nejde, tak se provede zavraždění opozičních vůdců. To je běžný jihoamerický scénář pod vedením CIA a osvědčený během posledních sto let.

Aféra s Bidenem a jeho klukem, který na Ukrajině bral úplatky a muselo se zaretušovat v rámci současně prezidentské kampaně jeho otce, je kompletně na stole v USA. Neoliberálně vykradené a zadlužené kolonie, jako Ukrajina a některé státy v Jižní Americe, se spravují přes telefonáty z USA. Je to operativní, jde to rychle a hlavně bez zbytečných a potenciálně kompromitujících záznamů. Každý je poučen historií a ví, jak dopadli fašisté za Druhé války, kteří pečlivě dokumentovali vlastní zločiny. Převraty v Jižní Americe se řídí stejným stylem. O Venezuele psát nebudeme, protože jsme se jí věnovali zvlášť a již několik let. K převratu proti socialismu na způsob chávismu si klikněte na článek (Jak se dělají prezidenti ve Venezuele). Tam se proti proamerickému fašismu a americkému neoliberalismu úspěšně vzbouřili armádní důstojníci a začali sloužit lidu, což je na naše poměry zcela neslýchané.

Bolívie, Brazílie: fašistický puč na prezidentské kandidáty

V Bolívii pučisté tvrdí, že z prezidenta Morálese, který vyhrál prezidentské volby v Bolívii, se stal tzv. "terorista". Přitom manipulaci voleb, kvůli které armáda podporovaná USA a OAS provedla ozbrojený puč, se zatím nepodařilo dokázat. Ale to je jedno, protože Bolívie má asi 70 % světových zásob lithia, které začaly těžit už před několika lety hlavně čínské firmy, které vzaly tehdejší nepříliš lukrativní vládní zakázky na těžbu soli. Zásoby lithia jsou pod solnými vrstvami. Koloniální drancování USA je prakticky na objednávku, protože okamžitě po puči stouply akcie americké firmy Tesla vyrábějící elektromobily. Engdahlův článek ke geopolitice lithia zde. Zarazila mne směšná odměna hlavnímu bolívijskému generálovi puče, viz výborného a nezávislého francouzského komentátora událostí v Bolívii, který to má z tamějších zdrojů (Jean-Michel Hureau). Ex-bolivijský pučista, generál William Kaliman, dostal asi 1 mil. dolarů a usadil se v USA, což je pochopitelné (článek zde). Jeho vojenská suita dostala demokraticky po půl miliónu.

Takže návratnost zatím nezdařeného puče, pro deep-state spravovaného z USA, je neuvěřitelná. Za pár miliónů dolarů nutných k vojenskému puči, vyplacení zrádců a rozvratu země se jedno promile korporátně-fašistických špiček v Bolívii a v USA dostane k hlavním světovým zásobám lithia. Ještě bylo potřeba za peníze Pentagonu a CIA zřídit asi 4500 falešných twitterových účtů, které ovlivnily zpitomělé, líné a neschopné komentátory v tzv. "nezávislých médiích". Zatím nebudu z piety jmenovat, kdo je to u nás. Tento bývalý nezávislý deník zatím nespadl na úplné dno presstitutské main-streamové žumpy. A nyní se podívejme na výsledky Moralesovy vlády za 12 let a srovnejte si to s vykradením Česka.

Negramotnot: 2006 13.0% ...........2018 2.4%
Nezaměstnanost: 2006 9.2%.........2018 4.1%
Úroveň střední chudoby: 2006 60.6%.......... 2018 34.6%
Úroveň extrémní chudoby: 2006 38.2% ...... 2018 15.2%

Poslední dva údaje jsem dal tučně, protože to jsou kardinální hříchy Morálese, které iniciovaly fašistický puč neoliberálů. Boj proti chudobě znamenal přerozdělení bohatství od jednoho procenta směrem dolů, a to je pro neoliberální fašisty zločin velezrady. Pro Bolívii si zapamatujte tuto trojici fašistických pučistů: Carlos Mesa jako bývalý bolivijský prezident 2003-5; Luis Fernando Camacho, zástupce korporátně-fašistického jednoho procenta, který proti Morálesovi prohrál volby a připravil puč páté kolony v zemi. Třetí je senátorka Jeanine Áñez, která obsadila s pučisty parlament. Pak s pomocí fašisty ovládané policie a armády vyhnala platně zvolené poslance z budovy a zbylou věrnou menšinou se nechala prohlásit za interim prezidentku Bolívie. K tomuto postupu viz starší článek Jak se připravují převraty v Jižní Americe. Tento americký scénář se nepodařilo provést ve Venezuele, jak je nyní dobře známo.

Jak se dělá neoliberální fašismus

Základní model, jak v případě prezidenta Luly v Brazílii a Morálese v Bolívii, je pořád stejný. Jak říkají Američané: koně, který vítězí, netřeba měnit. Je třeba obvinit pod falešnou záminkou lidového a socialistického opozičního vůdce, který vyhrál volby (Morales), nebo se má reálně za to, že by je vyhrál (Lula). Většinou jde o kauzy korupce a z volebních podvodů, které vyřadí daného kandidáta. Pokud takový politik šlápne kočce na ocas, tak spáchal trestný čin, za který je okamžitě odsouzen. Kandidát tím přijde o možnost vykonávat úřad, nebo účastnit se voleb. Pak se zjistí, že se trestný čin nestal, nebo že Irák žádné zbraně hromadného ničení neměl, ale kdo se má takovými detaily zabývat. Lithium a ropa je už pryč. Scénář legislativního puče je založen na fašistické oligarchii a armádu, která je napojena na USA. Ta si sežene prodejné soudce a jejich rozsudek zaštítí armáda a koupená policie poté, co se neoliberální pučisté z jednoho procenta dostanou k moci. V Brazílii šel puč přes zkorumpované poslance Lulovy vlastní strany. Tito zkorumpovaní politikové pod strachem vlastního trestního stíhání za zlodějny a za nakradené peníze uložené v daňových rájích kontrolovaných USA prodali málem jediného vůdce z jejich strany, který nekradl. To jen, aby bylo jasné, jak to jednou dopadne s našimi mafiánskými politickými elitami.

Lula je nyní na svobodě rozdílem jediného hlasu nejvyššího soudu, ale vyšetřování trvá a kandidovat nemůže. A o to jde především. V zemi vládne bývalý agent CIA, který svůj fašismus spojil s fundamentalistickým evangelikálním hnutím podporovaným z USA. Za zády má pučistického generála, který na rozdíl od Venezuely a Bolívie zůstal v zemi a z pozadí řídí fašistickou vládu podle telefonátů z USA. Prostě, klasický model jihoamerické "demokracie" řízené z USA. Celosvětový problém Brazílie je ale v tom, že jedno procento neoliberálních fašistů si vybralo eko-prémii za zdařilý puč provedený na způsob českého února 1948. Jedno procento začalo neuvěřitelným způsobem plundrovat Amazonii s pralesy a zcela chladnokrevně střílí zdejší indiánské vůdce bránící pralesy. Presstituti z mainstreamu a hloupých či líných nezávislých médii nikdy nezmíní pozadí těchto vražd. Je to stejný model jako vražda Berty Cáceres, viz náš článek Pozadí vraždy ekologické aktivistky Berty Cáceres. Boj proti korporátnímu fašismu v Jižní Americe jasně ukazuje, že Ekologie a Grétologie není úplně totéž.

Chile, Ekvádor a Columbie: lidová povstání proti neoliberálně-fašistickým vládám

Fašistický neoliberalismus měl světovou premiéru v Chile. V roce 1973 zde CIA připravila puč s armádou vedenou pravicově-fašistickým generálem Pinochetem. Socialistického prezidenta (Salvatora Allendeho) rozstřílela tanky, když vlastním tělem bránil prezidentský palác. Ve fašistickém režimu vojenské pravice řízené z USA šly neoliberální reformy jako na másle. Do dobyté země ovládané pravicovými fašisty přišli pravicově neoliberální ekonomové tzv. Chicagské školy (Friedman a spol.). Friedman dostal za vyrabování Chile a za vzornou spolupráci s tamějšími Pinochetovými fašisty nobelovku za ekonomii v roce 1976. Tyto kapitalistické "demokraty" vroucně miluje kremelský činovník Václav Klaus a jeho neoliberální suita. Ta ve zdejší Chile vládne poté, kdy od moci legálně odstavili původní aktéry sametové revoluce v rámci OF.

Jenže teď se píše jiný rok, Chile je po jedné generaci neoliberální ekonomiky naprosto vyrabovaná a zchudlá. To nás teprve čeká. Psali jsme zejména o privatizaci penzijního systému v Chile, který se kompletně vykradl, včetně zdravotnictví (Privátní penze v Chile po čtvrtstoletí). I to nás teprve čeká, viz blaženou mávátkovou nevědomost na Letné a připravovaný tunel na zdravotní pojišťovny (Novela zákona o zdravotních pojišťovnách: Pojedou korporace přes mrtvoly?). Chile je země, kde neoliberální korporace jely přes mrtvoly, a to doslova, i s tanky. Roznětkou současného povstání byl protest proti razantnímu zvýšení cen jízdenek ve veřejné dopravě. Protesty pak začali organizovat studenti a nyní chce zhruba 80 % občanů změnu neoliberální ústavy. Připomeňme, že v Chile je prakticky nejvyšší forma nerovnosti v zemích Jižní Ameriky, a to je co říci. Jak hnutí chilských "žlutých vest" dopadne, to se uvidí. Pokud Chilané odstraní z ústavy a ze svého politického života neoliberalismus, pak tato korporátně-fašistická forma vlády zanikne přesně v té zemi, kde se historicky poprvé dostala k moci.

Případ Ekvádoru je bolestný proto, že jej prodal vlastní prezident a jeho klika, což byli původně marxisté. Ale za nakradené peníze koupíš v Praze dům a v Latinské Americe i celou zemi. Tato země byla vzorem ekologické politiky a velmi vyvážených sociálních změn. Ty jsme pečlivě sledovali a velmi jsme jim fandili, zejména kvůli ekologii pralesa. Viz článek Ekvádor navrhl OSN záchranu pralesa, svět odpověděl mlčením. Přehled ekonomie za bývalého prezidenta (Raffael Correa) najdete v článku Ekvádor, stát zamlčený světovými médii. To jsou články z let 2012-13, kdy andské země začaly praktikovat socialismus s podnikáním a měly okolo 7-10 % hospodářského růstu. Zisk šel skrze daně především do školství a do sociálních programů na zmírnění kolonialisticky zaviněné chudoby.

USA ale má jiné plány pro chudé, což ukázala koupě "Lenina", alias nového prezidenta Morena. Ten nejprve prodal Assange na londýnském velvyslanectví a pak se pokusil prodat MMF (potažmo USA) i celý stát na klasické neoliberální plundrování. To se zatím úplně nezdařilo, protože indiáni nedělají mávátka na Letné, ale skutečné revoluce. Neoliberalismus je nezblbnul a fašismus podporovaný USA měli celé století. Skutečného rozvoje dosáhli až během jimi vybojovaného socialismu, tak si jej hledí také bránit. Lenin Moreno nasadil proti protestujícím armádu a policii, postřílel první demonstranty, zakázal svobodný tisk referující o nepokojích. Nyní bojuje pod vedením amerických poradců s demokraticky zvolenými zástupci indiánů, kteří jej plným právem mají za zrádce a za fašistu.

Jak se do lesa volá, tak se z Amazonie ozývá

Shrňme jihoamerický boj proti neoliberalismu. Problém jednoho promile globálních korporátních fašistů je v tom, že chtějí zcela démonicky bohatnout. Přitom si nesmí znepřátelit střední třídu, kterou nakrmily kousky papíru, zvané "dluhové dolary" (Pálení peněz střední třídy na korporátní svatbě). K současné dolarové ekonomice viz článek (Hlavní nepřátelé Česka aneb Jak se kompostuje dolar). Tento papírek musí mít vedle nominální ceny také nějakou alespoň trochu reálnou hodnotu. Proto musíte vyloupit surovinové zdroje celé planety, viz Jižní Amerika a Afrika. Proto naši vojáci dostali v rámci NATO "demokratickou misi v Mali", kde koloniální francouzská správa kontroluje zásoby uranu do svých jaderných elektráren (Hledej uran, najdeš francouzskou armádu v Mali a v Nigeru).

Druhý krok je vyloupení sociálních systémů daných států. Tato prémie jde přímo do kapsy jednoho procenta korporátních fašistů v dané zemi. To je zvláště bolestivé jednak v bývalých jihoamerických koloniích Evropy a USA. Zde se indiánům začalo alespoň trochu lépe dařit v jimi vybojovaném a demokratickém socialismu. Současná lidová povstání v Jižní Americe jsou důkazem, že zdejší občané nejsou české mávátkové ovce. V neoliberálních koloniích českého typu jde zejména o lacinou práci, protože suroviny se zde nedají loupit. Takže odliv bohatství směrem na Západ je jedna věc; tiché loupení sociálního systému skrze připravované tunely, to je věc druhá. Můj odhad je, že brzy přijde doba, kdy zde bude podobná situace, jako v Jižní Americe.

Jenže současné jedno procento v Česku nejsou bývalí komunisté, kteří neměli prakticky žádný osobní majetek a stát reálně vlastnili a spravovali skrze prodejnou nomenklaturu "bílých límečků" jako byl Klaus, Babiš a spol. Bývalí komunisté předali moc bez boje mimo jiné i proto, že už neměli způsob, jak by mohli stát spravovat. Mimo politické výsady prakticky o nic nepřišli. Své komunistické nomenklaturní domy a malé chatky mají stále, a slušný důchod k tomu. A jistě mají i podíly na privatizovaných majetcích, které vlastní komunisté-kapitalisté, alias dnešní političtí demagogové. Změna nového nomenklaturního režimu bude mnohem dramatičtější. Tato skupina bude mocensky bránit vlastní miliardové majetky zajištěné jedině a pouze skrze politický vliv v zemi. Viz změněnou situaci v Jižní Americe a nástup politických dynastií v Česku (Disneyland klausovské dynastie).

Neoliberální oligarchická skupina je nyní u moci a za 30 let má pohádkově nahrabáno. Jenže s jídlem roste chuť a tito oligarchové začal likvidovat sociální stát. My kromě otrocké práce v německých a jiných montovnách už nic nevlastníme. Jedinou sociální jistotou 90 % obyvatel je právě sociální stát, který nám předali komunisté. Jenže v penzijních a důchodových fondech a ve státním školství jsou miliardy, které zdejší jedno procento chce pro sebe ukrást. A to jde zcela legálně, pouhým podpisem zákona v jimi ovládané Sněmovně. Tomuto systému zvrácené demokracie jednoho procenta říkáme "korporátní fašismus". Viz funkční model tohoto systému v Řecku, na Ukrajině a v Jižní Americe. Ale právě tento kontinent ukazuje, že systém globální loupeže začíná narážet na své meze. Pak už nebude ani pastva pro střední třídu, která snad otevře oči a uvidí, jak byla pitomá v zájmu jednoho procenta. A Česko asi bohužel bude jako obvykle poslední země, která se probere z neoliberálního obluzení.