Podle slov vedoucího vědecké skupiny Filipa Scheperjanse nejnebezpečnějšími mohou být antibiotika širokého spektra a ty, které se používají proti anaerobním bakteriím a mykózám.

Odborník podotkl, že u většiny pacientů trpících touto neurologickou chorobou se může patologie projevit ve střevech a předcházet takovým symptomům, jako jsou pomalost, tremor a svalová rigidita.

V lednu vědci z USA a Nizozemska oznámili, že v brzké budoucnosti bude svět zachvácen pandemií Parkinsonovy choroby kvůli demografické situaci a jiným vlivům. Poruchy nervové soustavy jsou jednou z příčin invalidity v současném světě, a v posledních desetiletích se nejvíce rozšířila Parkinsonova choroba.

V období 1990 až 2015 přesáhl počet pacientů s touto chorobou šest milionů. Podle výpočtů vědců do roku 2040 kvůli zvyšování průměrného věku obyvatelstva přesáhne počet nemocných 12 milionů.

Změny v serotoninovém systému

V červnu jsme psali o tom, že předčasným příznakem nezvratných neurodegenerativních procesů, které jsou způsobeny Parkinsonovou chorobou, může být spotřebování serotoninu. K takovému zjištění dospěli vědci z Královské univerzity v Londýně. Informoval o tom portál Science Alert.

Změny v serotoninovém systému mohou začít zhruba patnáct až dvacet let před vypuknutím motorických a jiných symptomů, které se vyskytují v počátečním stádiu Parkinsonovy choroby a časem se zhoršují.

Podle dostupných  informací se daného výzkumu zúčastnilo celkem 14 lidí z Řecka a Itálie se vzácnou mutací v genu SNCA, kvůli níž patří do rizikové skupiny vzniku Parkinsonovy choroby. U sedmi z nich už bylo toto onemocnění diagnostikováno a u sedmi zbývajících účastníků se zatím neprojevily typické symptomy. Vědci všem účastníkům vyšetřili mozek a poté porovnali výsledky s údaji 65 lidí trpících Parkinsonovou chorobou a údaji 24 zdravých dobrovolníků.

Vědci tak díky tomu zjistili změny v serotoninovém systému, který ovlivňuje náladu člověka, jeho spánek a motorickou funkci. Rovněž výzkumníci dospěli k závěru, že by jejich objev mohl vést k vytvoření nových způsobů diagnostiky tohoto onemocnění a jeho léčby.

Parkinsonovou chorobou trpí v celém světě přes šest milionů lidí. Jedná se o druhé nejrozšířenější neurodegenerativní onemocnění, a to po Alzheimerově chorobě. Nemoc postupuje pomalu, ale dnešní medicína ji zatím nedokáže vyléčit.

Riziko otřesu mozku

Letos na jaře jsme informovali o tom, že vědci zjistili, že jednorázový lehký otřes mozku nebo zranění zvyšují pravděpodobnost rozvoje Parkinsonovy choroby.

Výzkumu se účastnilo více než 300 tisíc starších lidí, jejichž údaje byly zkoumány 12 let. Lékaři předpokládají, že objevené výsledky lze využít u všech kategorií pacientů.

Ukázalo se, že lidé se zraněním hlavy v 71 % případech trpěli Parkinsonovou chorobou, u všech ostatní riziko této nemoci činí jedno až dvě procenta. U pacientů s vážnými zraněními hlavy toto číslo činilo 83 %.

Neurologové také zjistili, že u pacientů s různými zraněními hlavy je tato nemoc diagnostikována průměrně o dva roky dříve než u ostatních.

Parkinsonova choroba je pomalu rozvíjející se chronické neurologické onemocnění. Dnes je považována za nevyléčitelnou.