Nyní bude dokument předložen poslanecké sněmovně, poté poputuje k podpisu prezidentu. Poslanecká sněmovna již zasedání stanovila na 15:00 (20:00 CET).

„Plénum senátu Bolívie v sobotu jednohlasně schválil návrh zákona o mimořádném a přechodném režimu pro provedení voleb,“ uvádí se ve zprávě na Twitteru.

„Volby, které proběhly 20. října 2019, a jejich výsledky jsou zbaveny právní síly. Plánuje se provedení nových prezidentských voleb, viceprezidenta, senátorů, poslanců a zástupců nadstátních parlamentních orgánů na období ústavního mandátu roku 2020,“ hlásá zákon.

Nová „prezidentka“ Bolívie

Po odstoupení bývalého bolivijského prezidenta Evo Moralese se za dočasnou prezidentku země prohlásila místopředsedkyně Senátu Jeanine Áňezová.

Místopředsedkyně bolivijského senátu Jeanine Áňezová se v úterý místního času prohlásila za dočasnou prezidentku Bolívie. V tomto kroku ji nezabránil ani fakt, že tak učinila navzdory nedostatečnému kvóru zákonodárců, kteří měli být jmenování přítomni.

Tento krok Áňezové vyvolal další vlny protestů příznivců bývalého prezidenta Moralese.

Podle bolivijské ústavy musí hlava státu do 90 dnů vyhlásit nové prezidentské volby. Áňezová již dříve oznámila, že chce volby uspořádat co nejdříve. Podle ní by Bolívie měla mít nového prezidenta do 22. ledna.

Změna vlády v Bolívii

Po prezidentských volbách 20. října vypukly v Bolívii nepokoje, jež trvají dodnes. Ve třech velkých městech, Santa Cruz dela Sierra, Sucre a Cochabamba, se k protestujícím připojili policisté. Armáda vyzvala Moralese, aby rezignoval kvůli zajištění stability v zemi.

Příčinou nepokojů byly výsledky sčítání hlasů. Podle údajů Nejvyššího volebního soudu překonal Morales s minimálním předstihem hranici prvního kola a byl zvolen na čtvrté volební období. Jeho hlavní soupeř Carlos Mesa tyto výsledky neuznal.

Prezident vypsal kvůli nepokojům nové volby, ale pak oznámil svoji rezignaci. Demisi podal také viceprezident Álvaro García Linera a předsedové obou komor parlamentu.

Moci se pak ujala druhá vicepředsedkyně senátu, zástupkyně opozice Jeanine Áñez, která vypsala nové prezidentské volby.

Vedení Kuby, Venezuely, Mexika a také zvolený prezident Argentiny Alberto Fernández tyto události odsoudili a označili za státní převrat.