Summit v Paříži

Na 9. prosince je v Paříži naplánován summit takzvané normandské čtyřky, tedy lídrů Ruska, Francie, Německa a Ukrajiny, kde na pořadu dne je otázka Donbasu.

Podle Spencerové v důsledku konfliktu na Donbasu nejvíce ztrácí Ukrajina, snahy prezidenta země Volodymyra Zelenského otázku vyřešit však čelí odporu místních radikálů a jestřábů ze Západu. Tuto překážku se prezident snaží překonat sliby, které jsou různými a často protichůdnými, říká analytička s tím, že dosud není zjevné, jaké konkrétní kroky Zelenský podnikne.

Západní státy podle Spencerové mají „ukrajinského problému“ plné zuby a také hledají jeho řešení. Analytička k tomu dodává, že ohledně této otázky se „skoro žádné západní kalkuly „nesetkaly“ s realitou“. Za jeden takový označuje spojení sankcí a zhoršení vztahů s Krymem, „který Rusko - bez války – nevzdá“.

„Ve výsledku by to tedy znamenalo, že i sankce musejí zůstat navždy, což je však nesmysl, takže to nakonec skončí buď ztrátou tváře Západu, když zruší sankce a Krym se i tak nevrátí, nebo sankce zůstanou formálně v platnosti navždy, ale nikdo je nebude dodržovat,“ uvedla.

„No, a Rusko se tváří, že má času nepočítaně, ale i pro něj by obnovení vztahů s Evropou bylo výhodné, ale v důležitých bodech neustoupí, to raději, stejně jako Evropa, bude klidně ještě tu „ukrajinskou káru“ tlačit chvíli dál… Problém je samozřejmě v tom, že krize, která dosáhla nějakou úroveň během pěti let, nelze vyřešit jedním summitem… Pokud však summit ve Francii alespoň položí základy toho, že Ukrajina začne plnit Minské dohody, tak už jen to bude ohromný pokrok. Vše však ještě nějaký čas potrvá, to je jasné,“ uvedla.

S-400 pro Turecko

V odpovědích na otázky Parlamentních listu se analytička také dotkla závěrů nedávného setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Na pořadu dne byla i otázka dodávek ruských systému protivzdušné obrany S-400 do Turecka. Washington žádal, aby se Turecko této transakce vzdalo a nakoupilo místo toho systémy Patriot, a zároveň vyloučil svého spojence z programu stíhaček F-35 a vyhrožoval dalšími sankcemi. Erdogan však znovu potvrdil, že Ankara své rozhodnutí o nákupu S-400 nezmění.

Podle Spencerové v kauze S-400 pro Turecko jde spíše o snahu ukázat „nezávislost" na Západu.

„A problém není jen v těch raketách jako takových, protože se Turecko stává také křižovatkou ruských plynovodů, vstupuje do eurasijských a „čínských“ ekonomických spolků, hraje nezávislou regionální politiku, kterou Čína s Ruskem na rozdíl od Západu do značné míry akceptují...,“ sdělila.

Člověk v tísni v Rusku

Spencerová také okomentovala rozhodnutí náměstka generálního prokurátora Ruské federace, podle kterého od 7. listopadu tohoto roku organizace Člověk v tísni byla zařazena na seznam zahraničních a nevládních organizací, jejichž činnost je v Rusku považována za nežádoucí.

„Hodnotit Člověka v tísni je poměrně složité. Na jedné straně je samozřejmě pozitivní, když někde v Africe vykopou studnu nebo postaví školu, na straně druhé je příznačné, že „šíří demokracii“ v zemích, které USA právě považují za nepřátelské. Když k tomu připočtete i americké peníze, tak ta organizace vypadá i jako nefalšovaná „prodloužená ruka“ americké zahraniční politiky… Nesleduji jejich činnost nijak detailně, a tak ani nevím, proč byli vyhozeni z Ruska, ale je jasné, že Američané tam nějaké své záměry mají a někdo je jednoduše prosazovat musí, ne?“ sdělila.

Analytička se mimo jiné dotkla i témat protestů v Hongkongu a výslechů pro Trumpovi ve věci impeachmentu.