Mezi probíranými problémy byl fenomén tendenčnosti Twitteru či také to, do jaké míry je třeba komentovat zprávy, jelikož opakovaná sdělení, pokud by neměla mít komentář, mohou ve finále vypadat jako fakt, přitom jimi nejsou.

Se svými příspěvky vystupovali Branka Djukic ze Srbska. Slyšeli jsme, že zvláště se manipulovalo s fakty, šlo-li o zveřejňování stavu válečných obětí z válek na Balkáně. Profesor na Lomonosovově univerzitě Jens Wendland (Německo) předestřel úvahu o státu, médiích a jednotlivci, zaměřoval se na situaci v Německu. Hovořil o tom, že dnes jsou média konzumována jinak, než třeba po druhé světové válce. Ke změnám přispívá Internet či kabelová TV. Německý informační trh nyní ovládá minimum společností. Tradiční či původně stálá média mizí nebo jsou v ohrožení. Novináři, jak jsme je znali, jsou vytlačováni blogery. Kvalita obsahů upadá. Například německá politika zaostává za digitální realitou, již kontrolují Američané.

Istvan Pinter (Maďarsko), expert na geopolitiku a strategický analytik, uvažoval na fóru 2019, zda to nebyla právě žurnalistika, která přivodila krizi v roce 1929. Do té doby v Americe politici totiž platili žurnalistům, aby uveřejňovali falešné zprávy. Výsledkem byl pád burzy a nástup nacismus v Evropě. Současné globální technologie nadnárodních firem odmítají svrchovanost států a pokračují v uplácení mediální sféry. Technologické monopoly zřejmě porušují svobodu slova. Odpovědné státy tyto hrozby pochopily a každý z nich se snaží reagovat, jak dovede. Zatímco třeba v Rusku razí tezi, že stát je zodpovědný za mediální prostor, podobně na to jdou v Británii nebo Číně, daleko větší vydávání se všanc médiím hrozí ve Francii či Německu.

O médiích v Norsku informoval ve svém příspěvku Bjørn Nistad, bloger z Norska. Hlavním jeho poselstvím bylo, že většina norských zpráv jsou replikací či reprodukcí amerického zpravodajství, když se zastávají Trumpa či kritizují Brexit. 15-30 % populace v Norsku prý nevěří norským médiím.

O tom, že v Pákistánu se snaží dosíci nezavilosti médií, jsme slyšeli od redaktorky Global News Pakistan, jíž je Farhat Asif. Politický analytik s patnáctiletou praxí Malik Ayub Sumbal řekl, že digitální revoluce změnila dynamiku tradiční žurnalistiky na celém světě. Obrazovky se scvrkly na velikost obrazovek chytrých telefonů. Blogeři mají super sledovanost. Získávají vliv proti tradičním médiím. Až nastoupí 5G technologie, tradičním médiím možná odzvoní. Své příspěvky vyslovili třeba Adeline Hulin či Jurij Jeremenko. Svůj příspěvek přečetl také autor tohoto článku, reportér Sputniku Vladimír Franta. Informoval o příčinách destrukce společenské pěti, příčinách depersonalizace jednotlivce a společnosti. Hovořil o roli médií v pokračujícím procesu záměny významů (Fake News), degradace vkusu a politických her. Na fóru mluvili další řečníci z Německa, Švýcarska, Itálie (Margarita Furlan), Ruska, Kanady.

Například publicista, spisovatel, autor a iniciátor portálu Anti-Spiegel Thomas Röper předpokládal, že pokud by před 120 lety byly informace k mání on-line, asi by nedošlo k válce. Darja Puškova (Itálie), ředitelka Ruského centra vědy a kultury v Římě, zalitovala, že od roku 2000 západní média přestala ověřovat zprávy, například na BBC; v toku dat to ne vždy je již možné. Výslednicí jsou cesty směřující k fake news. Myšlenku poté rozvedla Eva Barlett (Kanada), která je nezávislou publicistkou a ochránkyní lidských práv. Svůj názor demonstrovala tom, jak se v mainstreamu manipulovalo s údajným chemickým útokem v syrské Dúmě. Rodion Denissov (Estonsko), televizní a rozhlasový moderátor, vystoupil s tím, že je těžké dělat prognózy, kam až zběsilé tempo vývoje moderních médií vygraduje. Giulietto Chiesa (Itálie), ředitel Pandora TV, mluvil o pokračující hybridní válce a vlivu GAFA. Google, Facebook či Amazon jsou značně silné uvnitř Ruska, jejich vliv je obrovský. Neplatí to však o Číně, která je svým vlastním světem pro sebe. Chiesa svůj příspěvek nazval Pokročilé změny v práci tradičních a nových médií v novém stadiu pokračující hybridní války. Dále se pak znovu střídali experti z takových zemí jako Francie, Rusko, Švýcarsko, Německo…

Závěrečný den konference patřil tématům jako kyberútoky, zákony a umělý intelekt. Tato témata byla rozvedena například Anatolijem Smirnovem (RUSKO), generálním ředitelem NAMIB, hlavním vědeckým pracovníkem centra mezinárodní informační bezpečnosti a vědecko-technologické politiky na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě. Smirnov současný stav charakterizoval jako polycentrický světový pořádek. Hovořil o tom, že se války rodí v hlavách a v hlavách by měly končit. Náš svět byl původně o síle práva. Nyní se vše zvrhává k právu síly. Rusko chce konat profylaxi kyberútoků. Západ se naopak snaží uplatnit mezinárodní právo, což je někdy neodpovídající reálné povaze kybernetických hrozeb. Americké firmy v libovolné zemi světa mohou sbírat data o lidech na základě poptávky amerických tajných služeb. Smirnov vysvětlil pojem „kolektivní atribuce“ – je to přesně ten případ, kdy stačí, aby pár států ukázalo prstem na jiný. Amerika navíc disponuje softwarem, kterým může útočit i pod vlajkami cizích států.

Profesor katedry mezinárodní žurnalistiky na MGIMO Maxim Poljakov (Rusko) mluvil o trendech v digitálních médiích. Jako příklad uváděl personalizaci a segmentaci reklamy. Isabella Pašina (Rusko) přednesla paradox, že lidé dnes mají tendenci věřit portálům s velkou sledovaností. O umělém intelektu hovořili ředitel projektu „nové technologie a mezinárodní bezpečnost“ Vadim Kazjulin či Andrej Pekšev, ředitel Institutu konfliktologie. S posledním jmenovaným přinášíme video rozhovor.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.