„Předali jsme našim japonským kolegům jak po linii MZV, tak i po linii naší Rady bezpečnosti seznam konkrétních otázek, které znepokojují Rusko v bezpečnostní sféře. Naši japonští kolegové slíbili, že budou na tyto znepokojivé otázky reagovat. Budeme čekat na jejich odpověď a pokračovat v diskusi,“ řekl novinářům ruský ministr.

Podle slov Lavrova hodlá toto téma projednat na schůzce s japonským ministrem zahraničí Tošimitsu Motegi, jehož návštěva v Rusku je naplánována na prosinec. Šéf ruského MZV podotkl, že ve svých vztazích s Tokiem se Washington „neostýchá veřejně potvrzovat, že hlavní hrozbou pro ně jsou Rusko a Čína“.

Ministr zdůraznil, že vojenská spolupráce Tokia a Washingtonu „dělá problém pro dodávání rusko-japonským vztahům nové kvality“.

Problém mírové smlouvy

Vztahy mezi Moskvou a Tokiem poškozuje absence mírové smlouvy, která nebyla uzavřena po ukončení Druhé světové války, a také otázka příslušnosti jižních Kurilských ostrovů.

Japonsko si činí nárok na ostrovy Kunašir, Šikotan, Iturup a Habomajské ostrovy, a odvolává se přitom na dvoustranný Traktát o obchodu a hranicích z roku 1855. Pozice Moskvy spočívá v tom, že tyto ostrovy byly zapojeny do složení SSSR podle výsledků Druhé světové války, a ruská svrchovanost nad těmito ostrovy je nepochybná.

V roce 1956 podepsaly SSSR a Japonsko Společnou deklaraci, podle níž by mohla Moskva po uzavření mírové smlouvy prozkoumat možnost předání Japonsku Habomajských ostrovů a Šikotanu. O osudu Kunaširu a Iturupu nebyla řeč. Následující jednání byla však bezvýsledná, a mírovou dohodu země zatím nepodepsaly.

V listopadu loňského roku se konala v Singapuru schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina a japonského premiéra Šinzó Abeho. Japonský premiér tehdy prohlásil, že se strany dohodly na urychlení jednání o mírové smlouvě na základě deklarace z roku 1956.

Ruské úřady přitom nejednou zdůraznily, že Japonsko musí především uznat výsledky Druhé světové války, včetně ruské svrchovanosti nad jižními Kurilskými ostrovy.