Pobřežní vody malého sopečného ostrova Guishan na severovýchodním pobřeží Tchaj-wanu jsou extrémně nepříznivým prostředím pro živé tvory. Sopečné plyny a horké tekuté látky vznikající na mělkém dně výrazně zvyšují kyselost vody, nasycují ji sírou, oxidem uhličitým a těžkými kovy. Teplota roztoků v horkých pramenech přesahuje 100 stupňů a kyselost je jednou z nejvyšších na světě (pH činí od 1,52 až 6).
I přes tyto extrémní podmínky se v oblastech horkých pramenů vyvinula specifická biologická komunita – endemičtí krabi Xenograpsus testudineus a Macromedaeus diferenciendus, kteří se živí sírou, dále měkkýši rodu Gastropoda, koráli a mořské sasanky. Mořská voda je v oblasti výstupu pramenů plná chemosyntetických proteobakterií, které se živí stejným způsobem. Produkty chemosyntézy sírových bakterií dodávají vodním zdrojům bělavý odstín.
Biologové z univerzity v Kielu v Německu spolu s kolegy z univerzity Zhejiang v Chang-čou a Národní univerzity Tchaj-wanu, kteří zkoumají meze adaptace živých organismů, sledovali život extrémofilní biologické komunity Guishan Island v průběhu deseti let.
V květnu až červenci 2016, s rozdílem několika týdnů, došlo v regionu ke dvěma přírodním katastrofám – zemětřesení o velikosti 5,8 a silnému tajfunu Nepartak. V důsledku těchto událostí bylo prostředí v pozorovací zóně vážně narušeno – sesuv půdy, který se uvolnil, zablokoval výstupy hydrotermálních pramenů a připravil organismy o prvek, který potřebovaly pro život, a změnil také obsah CO2 a poměr Mg / Ca v mořské vodě. Poslední dva parametry jsou kritické pro korály a měkkýše, kteří používají uhličitan vápenatý k vytváření svých skořápek a koster. Pro vědce tyto události poskytly jedinečnou příležitost pozorovat v přírodě, jak se velmi křehká endemická fauna zotaví po takové závažné ekologické katastrofě.
Vědci prováděli pozorování pomocí dronů, pravidelných vzorkovacích a laboratorních experimentů, jakož i počítačových simulací. Ukázalo se, že většina organismů se dokázala přizpůsobit změněné biogeochemii mořské vody za pouhý rok a po dvou letech byl biosystém zcela obnoven.
„Naše studie ukazuje, jak úzce propojené atmosférické, geologické, biologické a chemické procesy jsou a jak ekosystém s extrémními životními podmínkami reaguje na poruchy způsobené přírodními jevy,“ uvedl vědec Mario Lebrato.