Zpráva zveřejněná 18. listopadu svědčí o tom, že v některých městech až 88 procent státních úředníků periodicky komunikuje s občany nikoli ve francouzštině (jde především o angličtinu). V Montrealu činí tento podíl 74 procent. V rozhovoru pro Sputnik vysvětluje Lamarreová příčiny svých obav o osud jazyka Molièra.

Předsedkyně odboru čítajícího 28 tisíc členů se obrátila na vládu Françoise Legaulta, kterou nepovažuje zdaleka za tak nacionalistickou, jak se o ní mluví.

Premiér Québeku v tisku neustále opakuje, že hájí svéráznost provincie, nedělá však nic konkrétního pro ochranu francouzského jazyka, tvrdí Line Lamarreová. A přece se francouzština považuje za hlavní pilíř této jedinečné provincie.

„Zdá se, že Legaultova vláda nepovažuje francouzský jazyk za základní prvek québecké kultury. Vláda pohlíží na francouzštinu jako na jazyk užitečný pro integraci imigrantů jako pouhý nástroj ve službách ekonomiky. Právě proto byla Správa francouzského jazyka přeřazena do rezortu ministerstva imigrace… Neměli bychom lidem vnucovat, že se angličtina může užívat v oficiální sféře v Québeku, kvůli čemuž může francouzština brzy zaniknout,“ řekla Line Lamarreová v rozhovoru pro Sputnik.

Použití jiných jazyků jako úředních může poškodit klima v pracovním kolektivu, domnívá se Lamarreová. V konečném důsledku to způsobí nedorozumění a dokonce i napětí mezi státními zaměstnanci.

„Problém není v tom, že někteří zaměstnanci posuzují ve svých jazycích osobní témata. Problém je v samotné práci… Zaměstnanci mluvící francouzsky se ostýchají poprosit, aby se mluvilo francouzsky z obav, že je budou pokládat za rasisty… Moje úloha jako předsedy odboru státních zaměstnanců spočívá také v tom, abych hájila právo členů mého odboru pracovat ve zdravém pracovním prostředí, a nikoli v ovzduší konfliktů, které vznikají kvůli nepoužívání společného jazyka,“ podotýká.

V největší míře ustupuje francouzština do pozadí v Montrealu, uvádí se ve zprávě. Přednost se dává angličtině, ale nejen jí. To samé je zaznamenáváno také v Gatineau (v provincii Québec).

„Abyste mě správně pochopili: myslím si, že imigrace – to je bohatství. Na druhé straně máme, zejména v Montrealu, skupiny pracovníků z celého světa, kteří mluví různými jazyky. Dokonce však i v tomto městě má být hlavním jazykem komunikace francouzština. Bohužel vedoucí představitelé se stále větší neochotou považují francouzštinu za pracovní jazyk,“ konstatuje s politováním Line Lamarreová.

Aby byla situace znovu kontrolovatelná, navrhuje předsedkyně odboru státních zaměstnanců mj. zvýšit status francouzského jazyka zapsáním do kolektivních smluv bodů o jeho použití jak pracovníky, tak i zaměstnavateli.

Line Lamarreová je přesvědčena, že Legaultova vláda nemá ochotu zabývat se jazykovými otázkami. Je povoláním socioložka a nevylučuje dokonce, že vláda nastolí otázku světskosti, aby odsunula do pozadí problém francouzského jazyka. Připomeneme, že v červnu 2019 byl na návrh Legaultovy vlády schválen historický zákon o světském státu. Tento zákon má mj. hájit svéráznost Québeku.

„François Legault nepodporuje frankofonní a samostatný Québec. Sotva ho zaráží skutečnost, že v obchodu se užívá výhradně angličtina… V jeho chápání nacionalismu je světskost mnohem důležitější než francouzština,“ zdůrazňuje Line Lamarreová.

Zveřejnění dopisu předsedkyně odboru státních zaměstnanců se časově shodlo se zahájením nové kampaně, která má za cíl „depolitizovat propagaci francouzského jazyka“ v Québeku. Kampaň pod heslem Mluvím francouzsky srdcem (Je parle français par cœur) řídí Pauline Maroisová, bývalá premiérka, která vystupuje pro nezávislost Québeku. Nynější premiér François Legault kampaň podpořil a slíbil, že jeho vláda vynaloží v nejbližších měsících větší úsilí na šíření francouzštiny.