Na setkání, které proběhlo v pražském Hrzánském paláci, Českou republiku zastupoval ministr vnitra Jan Hamáček, Slovensko zastupovala Denisa Saková, Polsko Mariusz Kamiński a Maďarsko Sándor Pintér. Schůzky se také zúčastnil ministr vnitra Rakouska Wolfgang Peschorn.

Spolupráce a vybavení pro policisty

Podle tiskové zprávy českého ministerstva vnitra byla hlavní pozornost ministrů věnovaná spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti Evropské unie. Podle Hamáčka země Visegradské skupiny mají především spolupracovat ve sdílení informací a zkušeností.

„Nevymýšlejme už vymyšlené, chceme plně využívat mechanismy, které máme. V otázce vnitřní bezpečnosti má EU velký potenciál zlepšit výměnu informací a lépe bojovat s trestnou činností,“ sdělil Hamáček.

Ministři také projednali otázku schválení společných technických standardů pro vybavení bezpečnostních složek a využití hromadných nákupů těchto vybavení s maximálním zapojením firem zemí V4. Saková v této souvislosti uvedla, že je třeba projednat minimální technické standardy pro bezpečnostní sbory členů V4. Spolupráci při výběru vybavení ocenil i maďarský ministr Pintér, který si myslí, že by to přispělo ke společnému působení policistů v rámci pohraniční služby Frontex.

Bezpečnost po brexitu

„Všichni ministři se shodli, že preferují odchod Británie z EU s dohodou, nicméně je potřeba se připravit i na druhou variantu. Státy Visegrádské skupiny mají zájem na ochraně bezpečnosti evropských občanů. Během jednání se ministři vnitra dohodli, že vytvoří společnou pracovní skupinu na úrovni svých náměstků, která shromáždí a analyzuje požadavky Velké Británie v oblasti vnitřní bezpečnosti,“ uvádí se v tiskové zprávě českého ministerstva vnitra.

Podle Hamáčka země V4 takovým způsobem hodlají udržet bezpečnostní spolupráci na co nejvyšší úrovni po jakémkoliv typu brexitu.

Otázka migrace

Během jednaní se ministři vnitra shodli na tom, že evropský migrační systém má být reformován a odmítli princip povinných kvót. Podle Hamáčka kvóty rozdělují EU, kdy migrační problém je třeba řešit jednotně. Uvádělo se, že země V4 prosazují posílení hranic EU a pomoc zemím, odkud migranti přicházejí, včetně zemí Balkánu.

„Migraci musíme řešit efektivně a pragmaticky. Domluvil jsem, že V4 a Rakousko požádají vlády zemí západního Balkánu o seznam konkrétních věcí, které jim můžeme poskytnout nebo s čím můžeme pomoci. Stabilní Balkán je klíčový pro ochranu společné evropské hranice,“ sdělil Hamáček na Twitter.

K otázce se vyjádřila i slovenská ministryně vnitra Saková. „Můj postoj k migraci je dlouhodobě neměnný: Slovensko se nepřipojí do dobrovolného systému rozmísťování migrantů. Tato iniciativa má mnoho rizikových faktorů, v praxi se ukázaly podobné iniciativy jako nefunkční a může motivovat další nelegální příjezdy do EU. Slovensko, a podobně i země V4, dlouhodobě trvají na tom, že je třeba řešit příčiny migrace a zaměřit se na země původu migrantů a na tranzitní země. Slovensko může pomoci zemím, které jsou zasaženy migrací, ať už v záchytných táborech nebo azylových centrech, ale nejsme za to, aby narůstal migrační tlak, ať už přes středomořskou trasu, nebo přes Balkán.“