Uvádí se, že během vyšetřování zjistila policie, že muž na Facebooku sdílel články a své komentáře, které urážely menšiny, především Romy a Araby. Kromě jiného měl nahrávat a šířit videa s rasistickým podtextem a tématikou.
„Nabádal k vyhlazení nebo k fyzickému násilí vůči určitým etnikům. Vypisoval se z nesnášenlivosti k některým osobám, které nazýval různými přízvisky, a vyjadřoval obdiv k hnutí, které potlačuje práva člověka,“ sdělila mluvčí policie Monika Schindlová.
David Šmíd, který byl autorem jednoho takového příspěvku, byl potrestán Okresním osudem v Kladně 100 hodinami veřejně prospěšných prací.
„Ano, tak se tleská nacismu, teď už zbývá ho rozšířit, co nejvíc to půjde, protože takoví ko***i černí, Židi a tak dál musí opustit naši vlast, bílou vlast, Evropu a táhnout někam do pr***e, nebo ještě lépe poslat je do plynu jako dřív,“ napsal Šmíd zpěvákovi na profil.
Soud v Kladně však zpěvákovi nepřiznal postavení poškozeného. Naopak Ústavní soud se Bangy zastal, když rozhodl, že kladenský soud se měl zabývat detailněji tím, jaký vliv měl tento nenávistný projev na Bangu samotného.
Zasedání šéfů V4: Dle Danka musíme držet spolu a nenechat se ovládat ideologií. Vondráček je pro právo na vlastní názorhttps://t.co/OM9mj5XZg0
— Sputnik ČR (@sputnik_cz) 18. listopadu 2019
„Ústavní soud v podstatě nálezem, který musí být respektován, řekl, že výroky v prostoru, jako jsou sociální sítě, mohou být stejně zraňující jako výroky ve veřejném prostoru,“ řekl tehdy soudce zpravodaj Jan Filip.
Poté, co došlo ke zveřejnění této informace, strhla se na sociálních sítích lavina komentářů. Někteří se postavili proti zpěvákovi, kdy odkazovali na jeho texty s tím, že by se měla položit otázka, kdo projevuje nenávist a rasismus. Někteří uživatelé však podpořili Bangu.
„Pravidla platí pro všechny stejná. Není normální lidem nadávat a posílat je do plynu. Tohle fakt ne. Je úplně jedno, že to je Banga. Zítra to můžeš být ty nebo tvoji blízcí. Chovej se normálně ke všem lidem bez rozdílu a nemáš problém. Asi tak by bylo možno shrnout závěr Ústavního soudu v jedné větě,“
stojí v dalším z nich.