„Shodli jsme se, že vesmír by měl být novou operační doménou NATO spolu se vzduchem, pevninou, mořem a kyberprostorem. Vesmír je součástí našeho každodenního života tady na Zemi. Může být použit pro mírové účely. Může však být použit i agresivně,“ uvedl Stoltenberg.

Podle generálního tajemníka NATO se družice mohou stát cílem útoku, nebo být samy použity jako nástroj útoku, jestli budou vyzbrojeny, což může vést k narušení komunikačních systémů i dalším následkům pro různé služby. 

Zásadní roli vesmír hraje i pro schopnost zemí aliance detekovat odpálení raket a provádět rozvědku, dodal Stoltenberg s tím, že NATO zůstává obrannou organizací dodržující mezinárodní právo.

Ještě dříve šéf NATO uvedl, že organizace nemá v úmyslu rozmísťovat zbraně ve vesmíru, ale musí zajistit dostupnost existujících tam prostředků, aby byly k dispozici jak v době míru, tak krize či konfliktu.

Koncepce politiky NATO ve vesmíru

Letos v červnu země NATO poprvé schválily alianční koncepci politiky ve vesmíru. Stoltenberg v této souvislosti také uváděl, že nejde o militarizaci prostoru, ale pouze o zajištění jeho monitoringu, bezpečnosti komunikací a detekci odpálení raket.

„Nejde o militarizaci vesmíru, NATO nevyhledává závod ve zbrojení ve vesmíru,“ sdělil.

Kosmická smlouva

Účastnické státy Smlouvy o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles (zkráceně Kosmická smlouva) z 27. ledna roku 1967 se zavazují nerozmísťovat na oběžné dráze Země, na Měsíci či na jiném nebeském tělese jaderné či jakékoli jiné zbraně hromadného ničení. Smlouva také zakazuje použití Měsíce a jiných nebeských těles k testování jakéhokoli druhu zbraně, provádění cvičení nebo vytváření vojenských základen či dalších zařízení. Dohoda stanovuje, že žádný stát si nemůže dělat nároky na kosmické těleso či jeho část jako na své území a svrchovanost států se vztahuje pouze na vesmírné objekty, které do vesmíru přímo vyslaly.