Historik a tehdejší student filozofické fakulty Jaroslav Šebek uvedl, že na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se nacházela socha Lenina. Podle jeho slov však během prvních dnů stávky ji studenti obrátili čelem ke zdi.

„Pak někdo našel malou bustu Tomáše Garrigua Masaryka, kterou tam dali místo Lenina. V Celetné ulici byla zase socha Zdeňka Nejedlého, kterou studenti také otočili. Když někteří strojvůdci metra projížděli stanicí Gottwaldova (nyní Vyšehrad), ohlašovali stanici Fórum, podle hotelu, který se tam nacházel. To byly první spontánní výstupy proti režimu,“

vzpomínal historik.

​Šebek vysvětlil, že co se týče prvních dnů, reakce byly umírněnější a bod zlomu přinesla až změna ústavy. Oficiálně začaly komunistické symboly mizet až poté, co byl zrušen článek 4, podle kterého měla KSČ vedoucí úlohu ve společnosti a státě. V té době začaly také mizet sochy z podstavců. Jak vysvětluje historik Šebek, vláda začala uplatňovat v době normalizace nový přístup.

„Uvědomila si, že je potřeba přebít pocit frustrace z období okupace tak, aby bylo jasné, že sovětský voják není okupant, ale osvoboditel. Proto začaly vznikat nové sochy sovětských vojáků, například i v současnosti tolik diskutovaná socha maršála Koněva, která je na svém místě až od roku 1980,“ myslí si historik.

Stále viditelné symboly

Nicméně i v současné době jsou na některých místech k vidění symboly komunismu. Příkladem může být Krajský řad v Ústí nad Labem. Na jeho budově je stále plastika srpu a kladiva, která je přikrytý látkovým billboardem. V centru Plzně na budově bývalého Krajského výboru KSČ se nachází kovová rudá hvězda, která je stále viditelná ze satelitních snímků. Nyní má být však odstraněna.

„Hvězda bude snesena ze střechy v umělecké režii Michala Cabana a následně ji odvezeme do kreativní zóny DEPO2015. Tady bude uložena. Chceme spolu s uměleckou sférou v Plzni zvážit, jak s ní dále naložit,“ pověděla mluvčí plzeňského magistrátu Eva Barborková.

Zákon se neprosadil

V roce 2005 chtěla skupina senátorů prosadit zákon, který by používání komunistických symbolů trestal odnětím svobody. Podle slov bývalého senátora Martina Mejstříka se jednalo o novelu trestního zákona ohledně propagace hnutí směřujících k potlačování lidských práv. Jak bývalý senátor sdělil, novela byla sice schválená Senátem, nicméně Poslaneckou sněmovnou neprošla, jelikož „další projednávání zastavila KSČM, ČSSD a také laxnost ODS, jejíž mnozí poslanci se nedostavili k hlasování“.

​Podle historika Šebka však nebylo ničení symbolů spojeno pouze s porevolučním obdobím.

„Podobné věci se děly třeba i v době po Bílé hoře. Snahy vyrovnávat se s minulostí ničením symbolů tady byly také v době husitství, kdy se ničily katolické symboly. Nejintenzivněji se to přesto odehrálo v moderní době. Je zajímavé, že je to takové české specifikum,“ sdělil historik Jaroslav Šebek.