Na daných záběrech můžeme vidět střelbu ruských dělostřelců v Kuzbasu. Ti zaútočili na pozice pomyslného nepřítele, a to ve vzdálenosti třiceti kilometrů.

Uvádí se, že při zmiňované střelbě byla použita nová metoda palby a zasažení cíle. Útoky totiž byly prováděny z otevřených palebných pozic podél zavěšené trajektorie. Střelba byla přitom korigována pomocí bezpilotního průzkumného letounu Orlan-10.

Nutno podotknout, že samohybné dělostřelecké zařízení 2S7M Malka bylo nedávno modernizováno. Na samohybném dělu ráže 203,2 mm byly vyměněny převodovky, distribuční mechanismy a napájecí jednotky. Kromě toho bylo na dané zbrani obnoveno i další zařízení: zařízení pro interní komunikaci, příjem a zpracování dat, rozhlasová stanice, přístrojový komplex systému protiatomové ochrany a zařízení pro sledování.

2S7M Malka

Tato zbraň je modernizovanou verzí zařízení 2S7 Pion, které bylo vytvořeno v 80. letech minulého století a stále je považováno za jedno z nejsilnějších děl na světě. Dané zařízení je navrženo tak, aby zasáhlo nepřátelské cíle a objekty v hloubce obrany za frontovou linií.

„Malka dokáže vystřelit vysoce výbušné střely a aktivně reaktivní munici. Hlavní výhodou této zbraně je schopnost používat betonové a chemické náboje, stejně jako speciální munici s jaderným nábojem,“ uvádí se.

​Má se za to, že se toto dělo projektovalo v první řadě právě pro střelbu „speciální municí“. Malka může užívat dva typy jaderné munice — Kleveščina a Saženěc o síle asi dvě kilotuny TNT. Jedna taková střela může zničit opěrný bod motorizované pěchoty USA.

Stroj je přitom navíc dost mobilní. Na silnici dosahuje rychlosti až 50 kilometrů za hodinu a životnost motoru je osm až deset tisíc kilometrů. Dělo má kadenci 1,5 výstřelu za sekundu.

I když světová móda děla opomíjí, experti jsou přesvědčeni, že má ruská Malka dobrý potenciál. Aktivní reaktivní střelu 3WOF35 vystřeluje do 47,5 kilometru, což je srovnatelné s akčním rádiem taktických raket.

2S7 Pion

Pion je sovětské samohybné dělostřelecké zařízení vyzbrojené kanónem ráže 203 mm. Uvádí se, že je osazené na podvozku vycházejícího z tanku T-80. Daná zbraň je vybavena také automatickým nabíjecím zařízením, nabíjí při všech úhlech náměru.

Pokud jde o rychlost střelby, ta činí až 2 rány za minutu. Dostřel se speciálními raketovými náboji dosahoval 50 až 60 km, při použití běžné munice 37,5 km.

Uvádí se, že se původně jednalo o tajnou zbraň. Jejím cílem mělo být ničení dělostřeleckých stanovišť, způsobování škod a zmatku na shromaždištích, ničení opevnění a živé síly protivníka.