Na portálu ČTK se uvádí, že velitelem této půlroční zahraniční mise, jejímž hlavním úkolem je pomoc při výstavbě a výcviku malijské armády, která bojuje proti islámským radikálům, bude brigádní generál František Ridzák. Ten je nyní ředitelem Agentury komunikačních a informačních systémů.

V současné době má Česko v zemi přibližně 120 vojáků. Jejich úkolem je ostraha velitelství mise v hlavním městě i výcvikové lokality Koulikoro.

Pokud jde o velení mise, Lubomír Metnar se nechal slyšet, že její převzetí si nevyžádá navýšení současného mandátu. V čele mise totiž stane český velitelský štáb, do kterého by podle ministra obrany mohlo být zapojeno až pět slovenských vojáků. V současné době o tom země jednají.

Mise Evropské unie v Mali však není jedinou misí. Existuje také mise MINUSMA, která spadá pod Organizaci spojených národů (OSN).

„Ta si klade za cíl zajistit bezpečnost a vytvořit podmínky pro další humanitární a politickou asistenci malijské vládě. Česká armáda v ní má v současné době pět vojáků,“ stojí na portálu.

Potřeba modernizace Armády ČR 

Na velitelském shromáždění kromě výše uvedeného zazněla i skutečnost, že česká armáda potřebuje modernizovat, navýšit zásoby a rozšířit zálohy. Myslí si to náčelník generálního štábu Aleš Opata.

V dalším roce by měly být podepsány smlouvy například na dodání pásových bojových vozidel pěchoty, nových děl nebo systému řízení palby. Hovořilo se také o plánu zřídit nový prapor bezpilotních prostředků, který uvítal i český prezident Miloš Zeman. Zatím však není jisté, odkud budou drony pocházet. Sám Opata ale uvedl, že špičku v oblasti bezpilotních letounů představuje Izrael a USA.

„Akvizice dronů zatím rozjeta není. Nemůžu tedy říct z jaké destinace a případně od jaké společnosti se to bude nakupovat,“ dodal k věci Metnar.

Opata ve svém projevu mimo jiné podotkl, že se v bezpečnostní oblasti objevily nové výzvy, proto je zapotřebí posilovat schopnosti k vedení konvenční války, ale i v jiných oblastech. Opata tak zdůraznil, že je zapotřebí modernizace, navýšení zásob a rozšíření záloh.

K věci se vyslovil i premiér Babiš, který je rád, že se podařilo rozjet důležité modernizační projekty. Zmínil ku příkladu nákup nových vrtulníků nebo mobilních radiolokátorů. Nebál se však připomenout fakt, že armáda má velký dluh z minulosti, a to kvůli škrtům.

Podle Metnara by v dalším roce mělo být na investice vyčleněno zhruba 18 miliard z rozpočtu na obranu.

Zeman, NATO a boj proti terorismu 

Na daném shromáždění z úst prezidenta ČR zaznělo také to, že by se NATO mělo zaměřit na boj proti mezinárodnímu terorismu. Ten je podle hlavy státu hlavním nepřítelem civilizovaných států.

„Mezinárodní terorismus je hlavním, ne-li jediným nepřítelem civilizovaných zemí,“ uvedl a vyzval k nasazení aliančních kapacit proti teroristům.

V této souvislosti Zeman také odmítl možnost stažení aliančních vojáků z Afghánistánu. Podle něj by se totiž země opět stala základnou teroristů, kterou byla před rokem 2001.

„Tálibán by ovládl celé území Afghánistánu, zlikvidoval by současnou afghánskou vládu a vytvořil z Afghánistánu teroristickou základnu, kterou před rokem 2001 Afghánistán byl. A protože Afghánistán je největším producentem opia na světě, tak by tato teroristická základna měla dost finančních prostředků k provádění nejrůznějších diverzních akcí,“ myslí si Zeman.

S tímto názorem souhlasil i Metnar, který poznamenal, že situace v zemi je stále složitá. „Mírové rozhovory byly přerušeny. Dříve nebo později bude třeba nalézt politické řešení, do té doby ale v zemi zůstáváme v duchu zásady společně jsme přišli, společně odejdeme,“ vyjádřil svůj názor.

Prezident ČR mimo jiné připomněl i slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom, že je NATO ve stavu klinické smrti, a zareagoval na ně následovně: „Nemá-li být NATO ve stavu klinické smrti, mělo by se stát poněkud ofenzivnější a uvědomit si, jaká je jeho skutečná role v současném světě.“