Hned v samotném úvodu Blaha píše, že sice není jeho zvykem přidávat na sociální síť meme obrázky, ale v tomto případě se neudržel a smíchy vyprskl ranní kávu, a proto mem musel sdílet.

Ke svému postu tak připojil fotografii, na které je zachycena slovenská prezidentka, jak drží svíčku v ruce, a na obrázku je napsáno: „Žijme tak, aby Martin Šmíd nezemřel nadarmo.“

Následně slovenský politik vysvětlil, že i když se nad obrázkem zasmál, ve skutečnosti šlo ale spíše o „smích přes slzy“. Proč?

„Ono to totiž vystihuje celou tu faleš a liberální lži o vraždících komunistech a nevinných obětech. Ve skutečnosti komunisté pomáhali lidem, vyčistili Československo od mafiánů a oligarchů a ne, žádný Šmíd nezemřel…,“ napsal.

Následně uvedl, co udělali v roce 1989 Američané: „To jen v roce 1989 provedli Američané první ze série majdanů v Evropě a ukradli nám Slovensko. A plení dál…“

Poslanec za stranu Směr-SD tak podotýká, že to samozřejmě neznamená, že komunisté neudělali spoustu chyb, ale přesto podotýká, že „tito spratci jim opravdu nemají co vyčítat“.

„Tahle jejich Barbie je jen směšná figurka, která se má zatvářit ustaraně vždy, když jí to přikážou. No, jasně, zapal svíčečku za Šmída, on byl ta nejtypičtější „oběť“ komunismu,“ napsal závěrem Blaha.

Blaha a kritika Čaputové

Nejedná se však o první případ, kdy se slovenský politik obul do tamní prezidentky. Již v minulosti ji kritizoval za její výroky. Konkrétně se mu nelíbilo například to, co Čaputová prohlásila na své první oficiální návštěvě v České republice.

​Jindy zase politik Čaputovou ostře kritizoval za to, že podle něj není schopná ani zazpívat slova hymny.

„Prezident Husák byl narozdíl od dnešní prezidentky Slovenska osobnost. Nechci pošťuchovat, ale on, narozdíl od Čaputové, nepodváděl při své právnické praxi. Nepřijímal peníze z Ameriky. Ani se nevěnoval smetištím. Riskoval svůj život v 

SNP za naši svobodu. Seděl deset let v lochu za to, že miloval Slovensko. A vždy bojoval za sociální spravedlivost a lepší život pro chudé. Tomu se říká prezident. Ne tomu, co dnes nebylo schopné ani zpívat slova naší hymny…“ napsal tehdy Blaha.