Na tiskové konferenci před zahájením ministerských jednání 20. listopadu generálního tajemníka poprosili, aby okomentoval informace o tom, že vojenský rozpočet NATO dvacetinásobně přesahuje obranné výdaje RF, přitom aliance neustále mluví o nutnosti investovat do „zadržování Ruska“ ještě více.
„Co se týče těch čísel, jsme efektivní aliance a máme efektivní armády, výdaje jsou ale mnohem větší, což odráží prostě vyšší životní normu. Takže porovnáme-li platy a výdaje spojenců v NATO a v Rusku, budou samozřejmě výdaje větší. Porovnáte-li tyto rozpočty podle tržních cen a měn, učiníte tyto závěry, nesvědčí to ale o menší efektivitě,“ prohlásil Stoltenberg.
Domnívá se, že s ohledem na koupěschopnost budou ta čísla „docela jiná“.
„Budeme investovat tolik, kolik bude třeba, abychom zajistili spolehlivé zadržování a obranu,“ řekl v závěru.
V NATO dříve prohlásili, že v alianci se zaznamenává už pátý rok za sebou růst obranných výdajů evropských spojenců a Kanady, dodatečné investice se odhadují už na 100 miliard dolarů.
Koncem května se ministr obrany Lubomír Metnar a ministryně financí Alena Schillerová dohodli na navýšení rozpočtu o 1,2 miliardy, tedy na 75,5 miliard korun.
Metnar vyjádřil naději, že v roce 2024 již Česko svá dvě procenta bude vydávat a své závazky tak splní. S čím však nesouhlasí, je návrh opozice na to, aby dvouprocentní výdaje byly uzákoněny. Podle něj se to mělo stát ještě v době, kdy výdaje dosahovaly svého minima, a ne v současnosti, kdy je rozpočet na vzestupu. Dále zdůraznil, že od roku 2014 došlo ke zvýšení rozpočtu obrany o 60 procent.
V roce 2014 na summitu ve Walesu se členové NATO zavázali, že nebudou omezovat své vojenské výdaje a do deseti let se dostanou na úroveň 2 % HDP.
Z 28 členů NATO však loni své závazky na udržení výdajů na obranu ve výši 2 % HDP splnilo pouze osm zemí.