Americká armáda má k dispozici jen jeden ledoborec těžké třídy pod názvem Polar Star, zatímco Rusko má v provozu dvě lodě této třídy. Přitom jsou opravovány další čtyři ledoborce.

Podotýká se, že ruské ledoborce jsou mnohem mladší než americké. Jestliže Polar Star byl zprovozněn v 70. letech, ty ruské se začaly užívat koncem 80. a začátkem 90. let.

Jak píše časopis, Rusko pracuje kromě toho na vývoji ledoborce projektu 10510 Liděr, který bude vážit kolem 71 380 tun a stane se tak „nejtěžším ledoborcem na světě“.

Mezitím ale Rusko do provozu brzy uvede atomový ledoborec Arktika o hmotnosti asi 33 000 tun. Podle informace NI se má zkušební plavba nové lodě konat koncem roku 2019.

NATO čelí konfliktu s Ruskem v Arktidě

Minulý týden americký portál War on the Rocks přišel se zprávou, že další hromadění sil Severoatlantické aliance v Arktidě by s největší pravděpodobností mohlo vést ke střetu se zájmy Ruské federace.

Podle autorky článku a docentky strategického a operačního výzkumu v Naval War College (Vyšší odborná vojenská škola v Newportu) Rebeccy Pincusové v současné době Arktida prochází „dramatickými změnami v oblasti životního prostředí, ale také v politické, vojenské a ekonomické oblasti“, které hrozí zničením stability v regionu. Odbornice se tedy domnívá, že za současné situace by jakýkoliv spor či jakékoli neshody mohly vyvolat konflikt.

„Po desetiletí si Rusko a Spojené státy udržovaly rovnováhu sil, avšak v souvislosti s probíhajícími změnami došlo k narušení této rovnováhy,“ uvádí se v článku.

Zatím obě země pokračují ve zvyšování vojenské síly v Arktidě. Spojené státy mají v plánu rozmístit letku F-35 na Aljašce, Rusko zase pokračuje ve vytváření vojenských základen v regionu.

„Vzhledem k tomu, že NATO rozšiřuje své možnosti pro jednání v Arktidě a provádí cvičení, stává se tato organizace stále větší hrozbou pro Rusko,“ poznamenává Pincusová.

Odbornice si je navíc jistá tím, že aby bylo možné předejít otevřenému střetu, musí se zástupci Severoatlantické aliance posadit k jednacímu stolu spolu s Moskvou, jelikož „úloha NATO v Arktidě by měla být konstruktivní, nikoli destruktivní“.

Již dříve se objevily informace o tom, že NATO zakoupí celkem 78 tisíc sad zimní kamufláže a uniforem pro operace v podmínkách pod 40 stupňů celsia.

Aktivity v Arktidě

Washington i Moskva už v červenci vyjádřily znepokojení a vzájemná podezření ohledně strategie v Arktidě, a navzájem se obvinily z „agresivního“ chování.

Ministr zahraničí USA Mike Pompeo prohlásil, že jsou v Arktidě zaznamenávány případy agresivního chování Ruska, a vyjádřil také znepokojení Washingtonu nad sílícím „vojenským vlivem“ Ruska v tomto regionu. Mezitím i ruští oficiální činitelé se stále větším podezřením pohlíží na rostoucí aktivitu NATO v Arktidě.

Ruský prezident Vladimir Putin v dubnu ohodnotil záporně rozhodnutí Severoatlantické aliance provést velká vojenská cvičení v tomto regionu. Podotkl, že aktivita ruského letectva v oblasti Baltského moře a v Arktidě je o stupeň nižší než aktivita členských zemí NATO.