„My nejsme potomci oné husitské šlechty, která protestovala roku 1415 na sněmu českém proti koncilu kostnickému. My jsme potomci oné katolické šlechty, která u Lipan porazila Tábory a na Bílé hoře husitské sbory české. My vidíme v husitech ne slavné bohatýry, ale bandu lupičů a žhářů, komunisty 15. Století, a my Schwarzenbergové, budeme bojovat proti všem novohusitům s touže rázností, jako pánové z Růže bojovali proto starým husitům.“

Poslechněme si píseň Čechů z roku 1850, jejímž autorem byl K. H. Borovský. Jak předvídavá, a jak je aktuální i dnes:

Zle, matičko, zle !
Švarcenberci zde :
jeden, ten je generál,
a druhý je kardinál.
Zle, matičko, zle !
Zle matičko zle !
Švarcenberci zde,
jeden drží karabáč,
druhý říká „Otčenáš“,
zle, matičko, zle!
Švarcenberci zde,
Jeden, ten je arcibiskup,
A druhý je taky……,
Zle, matičko, zle !

O co hrál Karel Schwarzenberg, když se stal kancléřem V. Havla? Hádejte! Můžete uhodnout! Jistě že to nebylo o ústavu!

Mně se, mně se, mně se všecko zdá
Mně se, mně se, mně se,
mně se všecko zdá,
že pan Švarcemberk o ústavu hrá;
mně se, mně se, mně se,
mně se všecko zdá,
že o konštituci hrá:
to oblečení
nadarmo není,
to se časem svým
v robotu změní!
Mně se, mně se, mně se,
mně se všecko zdá,
že o konštituci hrá!
Škoda je těch časů,
když jsme povstali,
když jsme konštituci ve
snu dostali;
škoda je těch časů,
když jsme povstali,
že jsme my vás neznali:
měli jsme vás znát,
na fůru vás dát,
za hranice vyjet,
tam vás vysypat!
Škoda je těch časů,
když jsme povstali,
že jsme my vás neznali!

Takto viděli naši předkové Schwarzenbergy. Škoda, že z pořadu ČT 2 jsme se o jejich opěvovaných vlastnostech nedozvěděli více.

J. Skalský