Jedním z nejzajímavějších okamžiků je využití osvětlovací munice jako „umělého Měsíce“. Tmavé noci na Blízkém východě podnítily vývoj této metodiky, protože noktovizory samy o sobě plní své úkoly nedostatečně. Pomocný prvek v podobě umělého „Měsíce“ napomáhá plnému využití jejich technického potenciálu.
Další „syrskou“ novotou v přípravě dělostřelců se stala střelba z raketometů přímým zaměřením. Zkušenosti z Blízkého východu ukázaly, že v případě, když nemá nepřítel dělostřelectvo, je to velmi účinný způsob likvidace dobře opevněných cílů. „Napomáhá za prvé zaručenému zničení cíle, kdy se střelivo raketometů používá ‚soustředěně‘. Za druhé dochází ke značnému šetření munice, protože se střílí už nikoli na plochu, ale na konkrétní cíle. A konečně prudký přepad palbou má silný morálně psychologický účinek na nepřítele,“ vysvětlil generálmajor.
Podle slov Kisedobreva bylo také vypracováno mnoho taktických doporučení. „Jde mj. o komplex požadavků týkajících se zařizování dočasného palebného postavení a také soustředění na palebném postavení potřebného množství dělostřeleckých systémů různé ráže a jejich orientace podle směrů palby. Jde také o zastřelování za pomoci letounu řízeného na dálku, střelbu na ničení a moždířovou střelbu, plnění bojových úkolů polopřímým zaměřením na velkou vzdálenost jednotkami raketometů a hlavňového dělostřelectva, plnění bojových úkolů odrazovou střelbou a za použití radiových rozněcovačů, dálkově řízených zapalovačů a rozněcovačů,“ řekl.