Uvádí se, že Danko ve svém proslovu zmínil nadvládu komunistické ideologie ve všech čtyřech zemích, která v roce 1989 skončila. Předseda parlamentu SR se domnívá, že by na to lidé měli pamatovat.

„Nesmíme dovolit, aby jakákoliv ideologie naše národy ovládala. Nejlepším řešením pro nás je zdravý úsudek, selský rozum,“ prohlásil.

Kromě toho ještě zmínil, že souhlasí s nutností společného postupu v Evropě, a dodal: „Shodněme se na tom, že nemáme jinou cestu než držet pospolu.“

Spolupráce i přes ideologické rozdíly

Na zasedání promluvil také šéf maďarského parlamentu László Köver. Ten pronesl, že země Visegrádské čtyřky spolu musí spolupracovat přes ideologické rozdíly. Rovněž doplnil, že se státy V4 staly motorem evropského rozvoje.

Podle Köver je navíc zapotřebí, s ohledem na příznivé geopolitické rozložení těchto zemí, „udržet spolupráci přes ideologické rozdíly“ a diktovat tempo růstu.

Vyslovil se také ke kritice systémových změn v Polsku a Maďarsku, jež se staly terčem výtek v rámci Evropské unie. Maďarský politik je tak označil za „hon na čarodějnice“.

„Hledáme společná stanoviska, ne spory,“ poznamenal k tématu.

Vondráček: Prosazujme právo na vlastní názor

Pozadu nezůstal ani šéf českého parlamentu Radek Vondráček. Podle jeho mínění by státy V4 měly, s ohledem na historickou zkušenost s nebezpečím totality, prosazovat v rámci Unie právo na vlastní názor.

„Každý by měl mít právo myslet si, co si myslí, a nikdo by nám neměl říkat, co si máme myslet,“ řekl český politik.

Jako další se na zasedání vyslovila také předsedkyně polského Sejmu Elžbieta Witeková. Ta souhlasila se slovy, že nikdo nechápe potřebu svobody lépe než země, které o ni musely nedávno bojovat.

„Máme společné zájmy a vůli udržovat je,“ prohlásila.

Uvádí se, že k tématům daného zasedání šéfů parlamentů zemí V4 patří reflexe událostí pádu komunismu v roce 1989 a následný vývoj ve středoevropském regionu.

Visegrádská skupina

V4 byla založena v roce 1991 a jejím hlavním účelem v době vzniku byla vzájemná podpora při společném úsilí o návrat do euroatlantických struktur. V podstatě se jedná o alianci čtyř evropských států – Česka, Maďarska, Polska, Slovenska. I po vstupu do EU i NATO skupina pro Česko zůstává velmi důležitým regionálním uskupením. Visegrádská skupina patří k pilířům české středoevropské politiky a je považována za úspěšnou platformu pro podporu dalšího rozvoje evropské spolupráce.

Předsednictví ve Visegrádské skupině se pravidelně střídá po roce a vždy začíná na začátku července a na konci června následujícího roku končí. Nyní předsedá V4 Česká republika, která převzala předsednickou štafetu od Slovenska v červenci roku 2019.

​ČR si za jeden z hlavních cílů svého předsednictví vytyčilo upevňování postavení zemí V4 v EU i v NATO, stejně jako posilování soudržnosti obou těchto organizací. Mimo jiné má v plánu podporovat i proces rozšíření unie právě o státy západního Balkánu.

Na začátku října se v rámci českého předsednictví konal v Lánech dvoudenní summit zemí Visegrádské skupiny.