Soudě podle toho, jak proběhl brazilský summit, forma spolupráce Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky vypadá jako velmi živá a aktivní, nehledě na veškerá tvrzení západních médií o tom, že sbližování nejsilnějších rozvíjejících se ekonomik už není moderní ani aktuální.

S titulkem Smrt BRICS vyšel časopis Forbes už v roce 2015. V témže roce americký podnikatelský časopis Barron's uveřejnil článek-autopsii pod názvem „Proč BRICS zemřelo?“ „BRICS zemřelo“, zopakovali odborníci předních britských podnikatelských novin Financial Times v roce 2016. Emoce západních odborných kruhů vůči společnému projektu geopolitického pětiúhelníku Brazílie - Moskva - Nové Dillí - Peking - Pretorie se během uplynulých let příliš nezměnily, ale začaly být vyjadřovány trochu diplomatičtěji. Před blížícím se summitem v Brazílii Euronews ocitoval hodnocení americké ratingové agentury S&P Global, která považuje skupinu za “nesmyslnou”.

Kritici organizace také s oblibou upozorňují na to, že zvláštní investiční fond BRICS, založený americkou bankou Goldman Sachs, jejíž generální ředitel vymyslel samotnou zkratku BRIC (Jižní Afrika se připojila později), byl zrušen již v roce 2015.

Problém se všemi těmito prohlášeními a přístupy spočívá nejen v ideologické angažovanosti některých odborníků, bankéřů a novinářů. A nejen v tom, že na Západě nemají moc rádi úspěšné mezinárodní struktury, které nejsou kontrolovány z Washingtonu. Je to i neoperovatelný případ profesionální slepoty.

Mnozí na Západě si skutečně mysleli, že hlavním cílem vytvoření BRICS je společné přilákání západního kapitálu. V praxi se ukázalo, že tato forma spolupráce, která funguje pod kreativně zpracovanou zkratkou amerického bankéře, se stala nástrojem, jehož pomocí lze budovat multipolární svět a finanční instituce, které pracují paralelně (nebo dokonce můžeme říci napříč) se základními finančními institucemi „západně centrického“ světového systému, jako je MMF nebo Světová banka. BRICS, a to je názorně vidět na programu brazilského summitu, existuje ne díky podobnosti režimů ekonomického růstu, ale díky určitým společným ekonomickým zájmům, o nichž se právě hovořilo na summitu.

Konkrétním případem, který zřejmě Washington nepotěší, je dedolarizace světového obchodu. „VEB má v úmyslu vážně pokročit v účtování v národních měnách během svého předsednictví v Mechanismu mezibankovní spolupráce BRICS,“ řekl Sputniku předseda státní korporace Igor Šuvalov.  

 „Myslím, že to není nic nadpřirozeného. Nyní přecházíme k řešení toho, jak technologicky vyřešit tento úkol. Je třeba předvést několik transakcí s největšími hráči, kteří musí ukázat pozitivní posun. V rámci předsednictví se budeme snažit pokročit v tomto tématu co nejvíce. Je to v zájmu i CB, i ministerstva financí, i VEB,“ zdůraznil.

Západní média s oblibou vypočítávají rozpory uvnitř BRICS v nejrůznějších geopolitických otázkách. Například tentýž Euronews upozorňuje na dvě bolavá místa summitu v Brazílii: Venezuela a Bolívie. Brazilský prezident Jair Bolsonaro (výrazný politik pravicového směru a zastánce přátelství s USA) fakticky podpořil pokus o zmocnění se moci ve Venezuele proamerickými pučisty a úspěšný puč krajní pravice v Bolívii. Rusko a Čína se v tomto případě nacházejí na druhé straně geopolitických barikád.

Sám Bolsonaro se během volební kampaně vyznamenal dost tvrdými výroky na adresu Pekingu, a celý souhrn rozporů by skutečně mohl vytvořit předpoklady ke komplikacím v práci BRICS. V praxi však brazilský prezident předvedl zcela uvážený přístup, který nepochybně překvapí západní zastánce teorie o smrti BRICS. V den zahájení summitu zástupci „venezuelské opozice“ opustili (pod nátlakem úřadů) venezuelské velvyslanectví v Brazílii, které dosud okupovali. Brazilský prezident prohlásil, že „Čína je součástí brazilské budoucnosti“ a summit celkově vypadá jako ideální platforma zaměřená na vzájemně výhodnou spolupráci namísto zdůrazňování geopolitických rozporů.

Ekonomická spolupráce je nejlepší součástí mezinárodní spolupráce. Tatáž Brazílie, které po Bolsonarově nástupu k moci předpovídali odchod z BRICS, má nyní vážnou motivaci k přátelství s Ruskem a Čínou.  

Orgány této země již vyjádřily své přání připojit se k OPEC, to znamená ve skutečnosti připojit se k velkému spojenectví vývozců ropy pod vedením Ruska a Saúdské Arábie, které Donald Trump vůbec nemá rád. Je to nelogické z politického, ale logické z ekonomického hlediska. Vždyť Brazílie má značné příjmy z vývozu ropy a je pro ni výhodný růst cen energie.

Odmítnutí konfrontace s Čínou je také logické: přátelit se s republikánem Trumpem je příjemné z ideologického hlediska, ale hlavním zahraničním obchodním partnerem je Čína, a dokonce i americká obchodní válka s Čínou je zdrojem zisku pro brazilské vývozce zemědělské produkce.

Podobné úvahy lze věnovat téměř všem bolestným bodům vztahů mezi zeměmi BRICS. Navíc: interakce mezi Brazílií, Ruskem, Indií, Čínou a Jihoafrickou republikou oživuje praxi mezinárodních vztahů, dlouho odmítanou Spojenými státy a Evropskou unií, v nichž země hledají společnou půdu a spolupráci v oblastech se společnými zájmy a zároveň souhlasí s tím, že se neshodnou v jiných otázkách.

Kdysi byl takový přístup k mezinárodním vztahům normou, ale nyní ho můžeme uvidět na úrovni velkých geopolitických hráčů jedině v BRICS. Dříve bylo možné najít analogický duch kompromisu v Evropské unii a někdy dokonce i v NATO. Tato doba však dávno skončila – vidíme to například na schůzkách zástupců G7 a také v celkovém chaosu v „západním táboře“.

Z Evropské unie se jako z vězení pokouší utéct Velká Británie a v NATO, jak výstižně řekl prezident Francie, v podstatě „zemřel mozek“. To lze považovat za indikátor toho, že právě BRICS, organizace, která se nepohne vpřed, pokud se nenajde pro všechny výhodné řešení konkrétního problému, má před sebou právě takovou budoucnost, které se ostatní formy mezinárodní spolupráce pravděpodobně nemusí dožít.

BRICS se dívá do budoucna a nezapomíná přitom na tradiční silné stránky členských zemí. Na brazilském summitu prezident Putin navrhl partnerům, aby se podrobněji podívali na ruský digitální vývoj a energetické projekty: „Ruská strana navrhuje státům BRICS, aby se blíže podívali na naše digitální projekty. Jde o technologie pro správu elektronických dokumentů, vyhledávače, antivirové programy, které splňují ty nejnáročnější požadavky na bezpečnost informací... Rusko má nejvyspělejší, nejčistší a nejbezpečnější mírové atomové technologie. Úspěšně rozvíjíme spolupráci v této oblasti s partnery v BRICS, především s ČLR a Indií. Nabízíme vzájemně výhodné projekty v jaderné energii i všem ostatním státům sdružení,“ prohlásil ruský prezident.

Je již možné činit předpovědi týkající se budoucnosti BRICS, ačkoliv předpovídání geopolitických trendů je velmi nevděčný úkol.

Předpověď je taková. Američtí a evropští odborníci napíší ještě stovky článků a analytických zpráv o tom, že „BRICS zemřelo“, a vedení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky ještě mnoho let budou nacházet styčné body spolupráce, které se ve své době stanou opěrnými body budoucího multipolárního světa.  

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.