Podle slov Petříčka v oblasti diplomacie Česká republika měla začít od nuly, i když diplomatická tradice první republiky byla silná. Myslí si, že za to může komunistický režim, teď je ale země dospělá a samostatná.
„Měřeno biologickým vývojem jedince jsme dnes ve 30 letech již dospělý, samostatný stát, který pevně stojí na vlastních nohou. Stát, který ví, kdo jsou jeho přátelé a kdo jsou ti rošťáci, se kterými není záhodno chodit v pátek večer na dlouhé večírky,“ sdělil.
Ve svém projevu se ministr dotkl i otázek českého členství v Evropské unii a NATO. Praha podle něj chce vidět EU jako efektivní a mezinárodní uznávanou sílu. NATO přitom zůstává pro Česko klíčovým bezpečnostním pilířem, zmínil Petříček, a v této souvislosti upozornil na situaci na východní Ukrajině, hybridní hrozby a terorismus, nezapomněl ani na téma Krymu.
Český ministr zahraničí zmínil i téma klimatických změn a jejích důsledků. Ty podle něj zůstávají ústředním tématem mezinárodní pozornosti. Promluvil i o lidských právech, která podle něj jsou neoddělitelnou součástí české diplomacie.
Poté, co ruské ministerstvo spravedlnosti označilo činnost organizace Člověk v tísni v Rusku za nežádoucí, si české ministerstvo zahraničí předvolalo ruského velvyslance. Ten byl požádán o vysvětlení.
K situaci se vyjádřil i sám Petříček, který rozhodnutí ruského úřadu zkritizoval. Podle něj je Člověk v tísni respektovaná lidskoprávní organizace, a důvody ruské strany označil za absurdní.
Člen výboru ruské Státní dumy pro bezpečnost a boj proti korupci Adalbi Šchagošev později uvedl, že Člověk v tísni ve skutečnosti otevřeně Rusy verbovala a učila je, „jak se během protestních shromáždění chovat