To všechno vyplývá z údajů uvedených v nové rubrice na webu ruského ministerstva obrany věnované 75. výročí Slovenského národního povstání.

„Náčelník Ukrajinského štábu partyzánského hnutí generálporučík Timofej Strokač hlásil Generálnímu štábu Rudé armády o tom, že velitelé slovenských partyzánských oddílů a vojenských jednotek se obrátili s prosbou o pomoc výsadkem, letectvem, zbraněmi a municí, a také naléhavě žádali, aby byli k nim posláni vojenští představitelé Rudé armády pro řízení a koordinaci bojových akcí,“ podotýká se v nové rubrice.

Ministerstvo obrany uvádí informaci o tom, že na podzim roku 1944 působilo na Slovensku 42 partyzánských oddílů o celkovém počtu 4,6 tisíce lidí.

Na webových stránkách jsou zveřejněny odtajněné dokumenty z oné doby. Z nich se můžeme dozvědět o tom, že první přistání u partyzánů vykonal zkušený letec kapitán Michalevič. Později zahynul, když narazil v jednom z podobných letů do hory.

Sovětští letci přepravovali náklady ve skupinách o 3 nebo 4 letadlech. Přičemž jenom vedoucí měl navigátora, ostatní letěli bez navigátorů kvůli zvýšení nosnosti.

Karpatsko-dukelská operace

Strategická vojenská karpatsko-dukelská operace sovětských vojsk proti německé armádě během 2. světové války byla pokusem o pomoc Slovenskému národnímu povstání. Během operace přes 100 000 sovětských vojáků společně s 1. československým armádním sborem dobyli Dukelský průsmyk a osvobodili Zakarpatskou Ukrajinu.

Dne 29. srpna 1944 začalo na Slovensku povstání proti profašistické vládě. Síly však byly nerovnoměrné a nacisté začali brzy vytěsňovat povstalce. Slovenští rebelové se 31. srpna obrátili o pomoc k vládě SSSR.

Maršál Ivan Koněv navrhl operaci na pomoc povstalcům. Dne 2. září nařídilo velení ofenzivní operaci na křižovatce 1. a 4. ukrajinského frontu. Jejím cílem bylo směřovat úder z regionu Krosno do Dukly, a poté na Prešov, postoupit na Slovensko a spojit se s povstalci.

Až do konce října bojovaly československé a sovětské jednotky proti Němcům. Dosáhly velkého úspěchu, ale sovětským vojákům se nepodařilo dostat se k povstalcům. Dne 28. října útok skončil. Obě fronty i 1. československý armádní sbor pokračovaly v obraně.

Během vojenské operace padlo u Dukly kolem 20 000 vojáků Rudé armády. Ztráty československé jednotky, která měla v té době 16 000 vojáků, dosahovaly zhruba 2 000 mužů, další tisíce utrpěly zranění.