Návrh chtěli schválit již minulý týden, nicméně k tomu nedošlo. Hlasování se konalo ve dvě ráno a parlamentu nestačilo kvórum kvůli požadavku frakce „Alternativa pro Německo“ o jmenovitém hlasování. I ve středu požadovali jmenovité hlasování, ale na poslední chvíli svou žádost stáhli. V důsledku toho poslanci hlasovali tak, že povstali ze svých křesel a tím vyjadřovali svou pozici.

V návrhu zákona se uvádí, že pravidla směrnice se dočasně (po dobu nejvýše 20 let) nevztahují na „část potrubí, které se nachází na německém území“, pokud se první bod připojení takového potrubí k síti země EU nachází v Německu; pokud bylo postaveno potrubí do 23. května roku 2019; pokud existují objektivní důvody pro takovou výjimku (amortizace provedených investic, posouzení zabezpečení dodávek); pokud výjimka nebude mít negativní dopad na konkurenci a bezpečnost dodávek energie v EU.

​Dané znění odpovídá z hlediska obsahu pozměňovacímu návrhu, přijatému EU, liší se ale strukturou. Směrnice EU umožní tedy udělit výjimky pro potrubí, které bylo dokončené před 23. květnem roku 2019 v zemi, ve které se potrubí připojuje k evropské síti; na část potrubí, které se nachází na území nebo teritoriálních vodách (příslušného státu) z objektivních důvodů, jako je zajištění amortizace investic nebo z bezpečnostních důvodů s přihlédnutím k tomu, že tato výjimka neohrozí konkurenci nebo účinné fungování domácího trhu se zemním plynem ani bezpečnost zásobování Unie.

„Nord Stream  1 je osvobozen od požadavků energetického balíčku jako již vybudovaný plynovod. A pro Nord Stream 2 se musí použít legislativní pravidla, aby byl možný unbundling na úseku 12 námořních mil,“ uvedli poslanci.

Evropská komise původně trvala na tom, aby regulace takového místa spadala do její působnosti. Rozhodnutí o osvobození plynovodu od požadavků energetického balíčku dané Spolkové agentury pro sítě by mělo být přijato do 24. května roku 2020.

Požadavek provozovatele plynovodu

V pondělí jsme informovali o tom, že provozovatel plynovodu Nord Stream 2, společnost Nord Stream AG, se obrátil na Soudní dvůr EU s požadavkem o částečném zrušení dodatků ke směrnici EU o zemním plynu. Důvodem měl být krátký termín poskytnutí výjimek pro příslušné projekty.

V červenci tohoto roku poslala společnost žádost o úplné zrušení dodatků ke směrnici EU o zemním plynu. Považovala je totiž za diskriminační a přijaté s cílem zabránění ztělesnění projektu plynovodu Nord Stream 2.

​Plynovod Nord Stream 2

Projekt plynovodu Nord Stream 2 předpokládá pokládku dvou linek plynovodu o celkovém výkonu 55 miliard krychlových metrů plynu ročně od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa. Realizaci projektu provádí společnost Nord Stream 2 AG. Polovinu prostředků proinvestuje Gazprom, zbývající část poskytnou evropští partneři - Shell, OMV, Engie, Uniper a Wintershall.

Plynovod povede také přes územní nebo výlučné ekonomické zóny Finska, Švédska a Dánska, přičemž Dánsko dlouho nechtělo vydat povolení k jeho pokládce. Dne 30. 10. tohoto roku však země vydala povolení na stavbu plynovodu.

Proti Nord Stream 2 vystupuje Ukrajina, která se obává, že ztratí příjmy z tranzitu ruského plynu, USA, které aktivně prosazují do EU svůj LNG, rovněž Polsko, Lotyšsko a Litva, které považují projekt za politicky motivovaný, pro výstavbu jsou naopak Německo, Rakousko a Norsko.

Moskva opakovaně uvedla, že plynovod Nord Stream 2 má výhradně ekonomický charakter a odpovídá evropským zájmům. Kromě toho oficiální mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová zkritizovala možné sankce proti účastníkům energetického projektu a označila je za další kolo rusofobie.