Příčinou, proč neměnila řeka svůj směr, je pohyb zemského pláště. Reliéf, jímž se táhne řečiště Nilu, se zachovává díky zvednutí plášťových vrstev v oblasti Etiopské vysočiny, což pozvedává zemský povrch na jihu a vytváří sklon k severu. Vzniká postupný spád, který zajišťuje tok převážně severním směrem. V jiném případě by se řeka otočila na západ.

Je známo, že Etiopská vysočina měla stejnou výšku v průběhu milionů let, příčina tohoto jevu však nebyla známá. V rámci nového výzkumu provedli vědci počítačové modelování tektonické aktivity v průběhu 40 milionů let. Ukázalo se, že zvednutí pláště v simulaci reprodukuje očekávané změny krajiny a vytváří dokonce i brody – mělké úseky řečiště, které existují i ve skutečnosti.

Nil je jednou z nejdelších řek světa. Jeho délka činí přes 6,5 tisíce kilometrů.

Nové objevy archeologů v Egyptě

Společná egyptsko-japonská archeologická výprava, která pracuje na vykopávkách v severní části staroegyptské nekropole v Sakkáře nedaleko Káhiry, objevila unikátní hrobku – katakomby s mumiemi z římské doby – I. a II. století n. l., oznámili na egyptském ministerstvu pro záležitosti historických památek.

Administrativa archeologického komplexu vysvětlila, že objev byl učiněn v té části Sakkáry, která nebyla nikdy dříve zkoumána. „Katakomby se skládají z hliněné cihlové stavby s vnitřními schody, které vedou dolů do místností vysekaných ve vápenaté hornině,“ řekl novinářům japonský archeolog Nuzumo Kavaj. Podle jeho slov ve výklenku hrobky našli vědci kamenné panó s vysekanými obrazy staroegyptských bohů a s řeckými nápisy a také několik soch a mumií.

Podle slov mluvčího ministerstva jde o první hrobku z římského období nalezenou v Sakkáře.

V archeologickém komplexu Sakkára v okolí egyptské metropole se nachází nejstarší nekropole, jejíž první hrobky patří do dob I. dynastie faraónů (XXXI. až XXIX. století před n. l.). Jednou z nejznámějších památek Sakkáry je stupňovitá Džoserova pyramida.