Čaputová vzdala v pondělí hold válečným veteránům na vojenském hřbitovu Petržalka – Kopčany v Bratislavě. V prezidentském paláci se poté sešla se zástupci neziskové organizace Post Bellum a podpořila veřejnou sbírku ke Dni válečných veteránů.

Den válečných veteránů by měl být podle ní nejen vzpomínkou na minulost, ale i závazek pro budoucnost, aby se předešlo další válce.

„Dnes jsme si připnuli květ červeného máku a přišli se poklonit památce všech, kteří přišli o život, když se zbraní v ruce bojovali za svou zemi,“ uvedla mimo jiné Čaputová.

Přestože se slovenská prezidentka poklonila obětem války, mezi kterými je i její pradědeček, Rafajovi se její slova příliš nelíbila. Vadilo mu, že se, jak se mu zdálo, snažila vyhnout slovům vlast nebo vlastenectví. Portál HlavnéSprávy.sk zveřejnil jeho komentář, ve kterém tvrdí, že jako čestný člen Svazu vysloužilých vojáků M. R. Š. musí reagovat.

Podle něj vojáci neslouží „zemi“ a ani neskládají přísahu „tétozemi“, ale slouží vlasti a obětují své životy na oltář rodiště a vlasti.

„To vám vaši sluničkářští poradci z třetího sektoru mohli lépe poradit nebo napsat. Ale vzhledem k téměř stoprocentní frekvenci pojmu ‚země‘ z liberálně-globalistického slovníku politické korektnosti namísto adekvátního pojmu ‚stát – vlast – státnost‘ jsem nabyl přesvědčení, že lidé z téhož názorového spektra jako paní prezidentka, kteří se dostanou k moci nebo moc uchopí, tyto pojmy mají vryté do mozku a ani povinnosti veřejného činitele státu je nedokážou změnit na správné, adekvátní, spisovné, protokolární a slušné používání termínů a pojmů, protože se jako čert kříže boj9 všeho, co souvisí s vlastenectvím, národnictvím, suverenismem, tradicionalismem, státností nebo obranou konzervativních hodnot,“ tvrdí Rafaj.

Podle něj má každé slovo pojem, který určuje smýšlení a hodnotové ukotvení toho, kdo mluví. Podle něj lidé jako Čaputová mají zcela jiné hodnotové ukotvení.

„Ocitli se na nesprávném místě (ve veřejné funkci) a zjevně se v ní trápí, neboť by nejraději vyměnili národ ve státě a stát za ‚tutuzemi‘,“ poznamenal.

Dále uvedl, že souhlasí s tezí, že by vojáci měli vystavovat život riziku pouze, když je to nezbytně nutné. „Takže ne ve vojenských misích pro cizí zájmy, například v Iráku či Afghánistánu,“ dodal. V tomto kontextu obvinil NATO a Spojené státy z toho, že jsou „největšími agresory konfliktů na světě“.

Úcta k válečným veteránům podle něj „nespočívá v květu, věnci a umělých pojmech a pózách, ale v živých slovech a hodnotových pojmech, kterým rozuměli a pro které obětovali i své životy“.

Čaputová na Dnu válečných veteránů

Den válečných veteránů se slaví 11. srpna, kdy v roce 1918 došlo k podpisu příměří mezi Spojenci a Německem v Compiègne, které ukončily boje 1. světové války. Jeho symbolem se stal květ vlčího máku.

I přes kritiku Rafaje Čaputová ve svém projevu pojem vlast zmínila.

„Jsme tady, abychom poděkovali každému příslušníku armády, který pro naši vlast riskoval to nejcennější, co má. Nikdy nesmíme zapomenout na ty, kteří se při své službě vlasti dostali do válečných konfliktů. A nikdy nesmíme zapomenout na to, že musíme dělat vše, co je v našich silách, abychom nedopustili válku se všemi jejími hrůzami,“ prohlásila Čaputová na pietě na vojenském hřbitovu.

Rovněž uvedla, že její praděd padl v boji na italské frontě v posledním roce války.

„Na Vojenském hřbitově v Kopčanech, kde vedle sebe spí věčným spánkem oběti války, Češi, Slováci, Maďaři, Srbové, Chorvati, Rumuni, Rakušané, Rusové, Italové, Poláci a Němci, si ještě více než jindy uvědomujeme, co je naší společnou povinností: nikdy nesmíme zapomenout na ty, kteří pro naši republiku přinesli oběť nejvyšší,“ dodala Čaputová.