Není žádným tajemstvím, že se Grégr do povědomí veřejnosti dostal především tím, že navzdory všem oponentům trval na dostavbě jaderné elektrárny v Temelíně. Za své úsilí byl pak posměšně nazýván „atomovým dědkem“.

Co se týče jeho působení na ministerstvu, šéfem resortu se stal nakrátko již po roce 1990. Poté se do funkce vrátil v roce 1998, a to vládě Miloše Zemana. A právě v té době přišel jako ministr k tzv. dračímu vejci, jak sám nazývá rozestavěnou elektrárnu Temelín.

Dostavět či nedostavět?

V rozhovoru nyní Grégr prozradil, že do dané věci tehdy zasahoval také prezident Václav Havel. V té době se hojně diskutovalo o tom, zda elektrárnu dostavit, i když její stavba byla už za polovinou.

Stavbu Temelína nepodporoval například ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Ten si dokonce podle Grégra nechal vypracovat průzkum veřejného mínění, jehož výsledky však mnohé překvapily. Ukázalo se v něm totiž, že až 70 % obyvatel země bylo pro dostavbu.

Před hlasováním vlády o dané otázce navíc panovala jistá nervozita, a to částečně i proto, že se o svůj názor na věc dlouho zdráhal podělit tehdejší premiér Zeman. Nakonec však vláda dostavbu Temelína schválila, a to poměrem hlasů 11:8.

Havlova snaha

Pokud jde o Václava Havla, ten měl tehdejšímu ministrovi průmyslu Grégrovi telefonovat a požadovat po něm, aby návrh stáhl a dostavbu Temelína zastavil. Havel měl neustále argumentovat tím, že jsou jaderné elektrárny neekologické a nebezpečné.

​Grégr ale s jeho názorem nesouhlasil a jeho žádost nevyslyšel. Podle ministra totiž byla jeho žádost nedostavět elektrárnu proti zájmům českého průmyslu. On sám ji, stejně jako i veřejnost, podporoval a byl o ní přesvědčen.

Nakonec ale měla z Havlovy strany přijít jakási pomsta. Grégr tvrdí, že ji na vlastní kůži pocítil v roce 2001. Tehdy po odstoupení ministra financí Pavla Mertlíka, jenž současně zastával i post místopředsedy vlády pro ekonomiku, Zeman požadoval, aby v dané funkci pokračoval právě Grégr. Havel se ale zřejmě rozhodl, že to nepůjde tak lehce.

„Havel mé jmenování zdržoval asi čtyři nebo šest neděl. A na to jmenování mě pak ani nepozval na Hrad. Odehrálo se to poštou a předával mi je Zeman,“ zavzpomínal v rozhovoru Grégr.

Jaderná elektrárna Temelín

Temelín je největším výrobcem elektřiny v Česku. Stejně jako Dukovany byl postaven za aktivní pomoci Ruska. Palivo pro ně dodává státní podnik Rosatom. Na JE Temelín jsou v provozu dva bloky, v nichž jsou instalovány reaktory VVER-1000 s celkovou kapacitou 2 160 MW.

Jedná se o jednu z nejnověji dostavěných jaderných elektráren v Evropě, i přesto však bývá kritizována. Výstavba Temelínu byla v roce 1985, s datem dokončení v roce 2002. Nachází se v obci Temelín v Jihočeském kraji.