Německá veřejnoprávní televize ARD odvysílala reportáž o kontroverzním programu „Original Play“ (Originální hra).
V rámci něho si s malými dětmi, třeba ve školkách, hrají zakladatelem a jeho pobočníky proškolení učni“. To by nebylo nic zvláštního. Problém je, že v rámci oné hry po sobě děti a cizí dospělí na žíněnce lozí, skáčou, hladí se či mačkají. Jde o intuitivní blbnutí bez pravidel. Nepopírám, že za vznikem projektu může být bohulibá myšlenka. Nicméně jak víme, cesta do pekla je nezřídka dlážděna dobrými úmysly. V případě svého dítěte bych byl krajně opatrný.
„Original Play hledá cestu k zlepšení vztahů mezi jednotlivci i skupinami nahrazením agrese a násilí mezi lidmi ohleduplností a láskou. Snaží se dopřát každému dítěti zážitek bezpečí a lásky,“ píše se na webu projektu s tím, že „je výsledkem více než čtyřicetiletého výzkumu hry a herního chování dětí, dospělých a volně žijících zvířat, který provádí O. Fred Donaldson, PhD“. Pan Donaldson je na videích onen starší vousatý pán.
Podle webu je Original Play „preventivní a intervenční proces využívající síly vrozeného smyslu pro hru k aktivaci přirozených mechanismů vývoje a ozdravování“, „hra prostá soupeření, rivality a pocitů vítězství a prohry“ nebo „univerzální proces překračující hranice kultury, společnosti či jazyka“, který „kombinuje kognitivní, emoční, motorické a smyslové učení, které může být vnímáno a chápáno jen skrze praxi hry“.
Jako benefity zmiňuje server: schopnost rozpoznat dobrý a špatný dotyk; vnímání hodnoty sebe sama, větší emoční flexibilita a větší schopnost přijímat odlišnosti; zmírnění úzkosti, stresu a podvědomé obrany; aktivní schopnost přívětivosti; rozvoj smyslu pro sounáležitost; omezení plýtvání energií na sebe-obranu, střežení osobního prostoru a regeneraci po zbytečných zraněních; zvětšení rozsahu pohybu, rozvoj hrubé a jemné motoriky, rovnováhy, pružnosti a variability; pozitivní vliv na imunitní, kardiovaskulární a endokrinní systémy těla zvýšení plasticity mozku.
Podle reportáže ARD stojí workshopy a semináře pro „učně“, kteří posléze mají doporučení hru praktikovat, stojí 200 – 250 eur, přičemž „učenec“ jich musí navštívit několik, a aby zůstal mezi „doporučenými“ na webu, musí se zúčastnit nějakého alespoň jednou ročně. Učni pak ještě po splnění dalších náležitostí (jako je určitý počet hodin praxe s dětmi atd.) mohou pod záštitou Original Play s dětmi blbnout na hracích podložkách.
Myšlenka možná není špatná, zejména v naší hektické a čím dál asociálnější době sociálních sítí, kdy si řada rodičů na své děti nenajde dostatek času. Pyramidová struktura dává rovněž tušit, že ani byznys pro zakladatele to nebude úplně špatný.
V intimitě a ve velmi křehké hranici, která mazlení, hlazení a válení se po sobě může pro některé jedince představovat. Nejsem v tomto ohledu nijak přecitlivělý, ostatně s řadou dětí svých známých a kamarádů nebo mé rodiny blbnu velmi podobně a nevidím v tom žádný problém. Ale nedokáži si představit, jakože zatím nejsem otcem, že bych bez obav nechal své dítě takovýmto způsobem blbnout na žíněnce, byť za přítomnosti řady dalších dospělých i dětí, s cizím člověkem – jakkoliv certifikovaným a zkušeným – který si jednou za uherský rok přijde do školky zablbnout.
Alespoň z mého pohledu je tento nespoutaný styl hraní určen buď dětem mezi sebou – na což si nezřídka přijdou sami – nebo lidem jim blízkým a známým. Ostatně asi není zcela bez důvodu, že od dětství svým dětem klademe na srdce, aby se nebavili s cizími lidmi, nebrali si nic od nich a nikam s nimi nechodili?
Podle oficiálního webu Original Play, který je krom jiného i v české jazykové mutaci je u nás zatím jeden doporučený učeň… Uvidíme, co přinese budoucnost.