„Protestující, kteří obklíčili naše studia, nás drželi asi dvě hodiny a vyhrožovali, že zničí zařízení <…>, pokud nepozastavíme naši novinářskou práci,“ řekl Maldonado.

Ředitel Patria Nueva byl nucen opustit budovu, odkud se koná vysílání obou státních médií.

Bolívijský prezident Evo Morales, který dříve informoval o nebezpečí státního převratu v zemi, odsoudil na Twitteru útoky a vyjádřil názor, že protestující jednají jako „diktátorské režimy“.

Politická krize v Bolívii

Bývalý prezident a vůdce bolívijské opozice Carlos Mesa v interview pro agenturu EFE sdělil, že zodpovědný za vyřešení krize v zemi je prezident Evo Morales, a zopakoval, že dialog nemá smysl.

„Nemůžeme na sebe vzít cizí odpovědnost, dialog nemá smyl. Učinit rozhodnutí musí prezident,“ prohlásil Mesa, když vysvětloval své nedávné prohlášení o odmítnutí dialogu s Moralesem k vyřešení krize.

Podle slov bývalého prezidenta dialogu brání obvinění ze strany Moralese vůči opozici z pokusů o státní převrat.

Nepokoje

Protesty v Bolívii vypukly 20. října a trvají do dnešního dne. Podle informací se ve třech velkých městech – v Santa Cruze, Sucre a v Cochabambě – připojili k demonstrantům policisté. 

Vedení policie však tvrdí, že žádná vzpoura mezi bezpečnostními orgány není, a vláda slíbila, že do těchto měst nevyšle vojáky.

Důvodem nepokojů jsou výsledky sčítání hlasů v prezidentských volbách. Podle údajů Nejvyššího volebního soudu Bolívie již v prvním kole zvítězil Morales, ale jeho hlavní soupeř Carlos Mesa neuznal výsledky hlasování. Morales se domnívá, že za masovými protesty stojí pravicové síly, které jsou nespokojené s jeho opakovaným zvolením.

Bolívijská armáda a policie odmítly zasahovat proti protestujícím obyvatelům země, v řadě měst se policisté připojili k demonstrantům, kteří požadují zvýšení mezd a důchodů.

Během tří týdnů protestů po vítězství Moralese v prezidentských volbách bylo zraněno 383 lidí, zadrženo asi 200 osob, bylo zahájeno 40 trestních stíhání ve věci vandalismu.