Konvička je přesvědčený, že snaha dostat dětské uprchlíky do České republiky není ničím jiným než „kšeftem“ českých politiků. Aktivista navíc zpochybnil, že mezi dětmi bez doprovodu, které se dnes nachází v řeckých uprchlických táborech, jsou skutečně nezletilé osoby.

„To jsou nám ‚novinky‘. Před evropskými volbami bylo ‚čtyřicet sirotků‘ tématem jedné pomatené europoslankyně, paní Šojdrové. Pak byl chvíli klid. Ale vítači nedají pokoj nikdy. O nějaké ‚děti‘, které nejspíš nejsou vůbec žádné děti, jim přitom nejde. Jde jim o kšefty, které z toho koukají. Lid téhle země je to poslední, na čem jim záleží. Kšefty – to je jiná,“ reagoval u sebe na Facebooku Konvička na interpelaci Jana Hamáčka Miroslavem Kalouskem.

Pomoc dětským uprchlíkům

Kalousek se ve čtvrtek 7. listopadu zajímal, jak Hamáček reagoval na dopis řeckého ministra pro ochranu osob, který před dvěma měsíci poslal všem členským zemím EU. V něm naléhavě žádá o pomoc při přemístění dětských uprchlíků bez doprovodu. V případě Česka by se mělo jednat o čtyřicet dětí.

„Pokládal bych, pane ministře, za ostudné a hanebné, kdyby bohatá a bezpečná země, jakou je Česká republika, odmítla přijmout čtyřicet dětí a postarat se o ně,“ prohlásil Kalousek. „Bylo by to v rozporu s ideály humanismu, na kterých je naše republika založena,“ podotkl.

Hamáček, který nebyl v sále, později reagoval na svém Twitteru. Podle něj se jedná o další pokus vyvolat debatu o relokaci uprchlíků.

„Řecko dopisem všechny min. vnitra EU informovalo o situaci a pokusilo se vyvolat debatu o relokacích, nic nového. Nevidím smysl v tom přesouvat po EU 17leté bez nároku na azyl, když Atény na ochranu hranic a azylové řízení dostávají od EU miliardy eur, jen ČR poskytla 270 expertů,“ napsal Hamáček.

Odkud získal informaci, že nezletilým, o kterých psal řecký ministr, je skutečně 17 let, neupřesnil.

Pomáháme aktivně, tvrdí Petříček

Do polemiky se v sobotu zapojil i český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), který se zastal svého stranického šéfa. Mimo jiné zdůraznil, že se situace v uprchlických táborech na území Evropy oproti minulým letům významně zlepšila, a nehrozí proto žádná humanitární katastrofa.

Podle šéfa české diplomacie útok na Hamáčka, kvůli odmítání reagovat na dopis řeckého ministra, není na místě. V případě, že je informace o 40 dětech bez doprovodu pravdivá, by ČR mohla pomoci. Nicméně je nutné při tom brát ohled na premiéra Andreje Babiše, který slíbil, že nepřijme jediného uprchlíka.

„Samozřejmě je potřeba brát v potaz, že máme premiéra, který slíbil nepřijmout ani jediného uprchlíka. Jsem přesvědčen, že útok na Jana Hamáčka je v tomto případě nefér, azylové postupy mají jasná pravidla, on dodržuje zákony a dohody, jež jsme uzavřeli,“ napsal Petříček na Facebooku.

Dodal ale, že Česko poskytuje humanitární pomoc jiným způsobem než přijímáním uprchlíků na své území. „Pomáháme aktivně, ne jenom finančně, na mnoha místech Evropy,“ uvedl ministr.

„Nelíbí se mi taky, že se pořád tváříme, že Češi nepomáhají a stavějí se k lidem v nouzi zády. Není to pravda. V minulosti jsme přispěli a přispíváme na pomoc po zemětřesení v Nepálu, pomáhali jsme ve stovkách humanitárních krizí od Balkánu, přes Afriku, po jihovýchodní Asii,“ tvrdí Petříček.

Jako příklad úspěšného projektu v Sýrii zmínil nedávno schválenou pomoc nemocnici v Aleppu. Slíbil, že o ještě o víkendu bude mluvit o situaci s českým velvyslancem v Řecku.

Iniciativa Šojdrové

Otázku přijetí dětských uprchlíků nastolila loni v září evropská poslankyně Michaela Šojdrová. Ta navrhla přijmout 50 syrských sirotků. Po několika návštěvách Řecka předala v březnu ministrovi Hamáčkovi seznam konkrétních dětí mladších 14 let, které by mohla Česká republika přijmout. Jednalo se o 14 nedoprovázených, prověřených dětí do 12 let, mezi kterými byli dva chlapci ze Sýrie ve věku 6 a 8 let.

Hamáček však odmítl cokoli podniknout, dokud nedostane oficiální odpověď od řeckého ministerstva sociální solidarity. Ten odeslal loni v prosinci a specifikuje v něm, jaké děti a jaké národnosti je Česko ochotno přijmout.

Premiér Andrej Babiš v dubnu přišel s iniciativou vybudovat středisko pro syrské uprchlíky přímo v Sýrii. Nápad však zkrachoval, když syrská vláda odmítla účast české firmy.