1. listopadu 2019 byly v Admiraltějských loděnicích v Petrohradu založeny hned dvě neatomové ponorky projektu 06363 pro Tichomořské loďstvo Vojenského námořnictva RF – Ufa a Magadan. Některá média označují ponorky tohoto projektu za „černou díru“, protože jsou pro nepřátelské ponorky téměř neviditelné. Jiná média zase píší, že tyto ponorky jsou morálně zastaralé.
Podívejme se, jaký význam má stavba podobných ponorek pro rozvoj ruského vojenského námořnictva.

Ponorky pro tropy a komunistické Polsko

SSSR byl jedním z největších výrobců a uživatelů neatomových ponorek na světě. Rusko v těchto tradicích pokračuje, přičemž se dokonce i v 90. letech vyskytovaly dost exotické varianty ponorek vyvinutých v 50. a 60. letech. Do začátku desetiletí zůstaly v provozu jen ponorky postavené v 80. a 90. letech, které se dají zařadit do velké rodiny ponorek projektů 877/636 označovaných často za Varšavjanky, protože tyto ponorky měly být podle plánu dodávány ve velkém množství do členských zemí Varšavské smlouvy.

Projektování velké dieselelektrické ponorky na tu dobu nejdokonalejšího typu bylo zahájeno podle taktického a technického úkolu, který schválily Vojensko-námořní síly SSSR v roce 1974. Ponorka byla spuštěna na vodu 12. září 1980 a odevzdána Tichomořskému loďstvu Vojensko-námořních sil SSSR 31. prosince 1980.

V roce 1981, poté co nový typ zbraní objevily západní rozvědky, byl této ponorce dán pseudonym KILO. Zařazení do provozu a zkoušky nové ponorky trvaly až do roku 1982, po čemž začala její výroba ve velkých sériích hned ve čtyřech závodech.
Je zajímavé, že za Varšavanky byly označovány jen exportní ponorky projektu 877, přesněji řečeno projektu 877E („exportní“), které se vyráběly od roku 1985 a byly dodány do Polska (B-351/Orzeł) a Rumunska (B-801 Delfinul). V 90. letech začala výroba pro vojenské námořnictvo SSSR a Ruska zdokonalených ponorek projektu 877M, které dostaly na Západě pseudonym Improved KILO („zdokonalená KILO“).

Od roku 1997 se vyrábějí exportní ponorky nového projektu 636, které jsou svými možnostmi a technickým vybavením analogické ponorkám projektu 877M. Současně byla vyvinuta také modernizovaná „exportní a komerční“ varianta 877EKM, která se dodávala do Alžírska, Indie, Číny a Íránu. Ponorky tohoto typu byly přizpůsobeny tropickým provozním podmínkám a byly už vybaveny raketami s plochou dráhou letu Club-S, které se odpalovaly z torpédometů.

Útok z ponorky na teroristy v Sýrii

Po roce 2000 byl projekt 636 podstatně přepracován v části zařízení a komplexu zbraní. Všechno nejlepší, co bylo do té doby vyvinuto, dostaly ponorky nového projektu 636M. Byly vybaveny nejnovějším navigačním komplexem, periskopem s noktovizí, televizním kanálem, laserovým dálkoměrem a novým komplexem zbraní s možností použití okřídlených raket Club-S známých nyní jako Kalibr. Několik ponorek projektu 636M bylo dodáno do Číny, Alžírska a Vietnamu.

A konečně po dost dlouhé přestávce bylo přijato rozhodnutí o výrobě pro ruské vojenské námořní síly ponorek projektu 06363, které jsou zdokonalenou modifikací projektu 636M. K novinkám patří zdokonalený hydroakustický protilokační povlak, na němž v mnohém záleží míra neviditelnosti ponorky.

V roce 2010 byla v Admiraltějských loděnicích v Petrohradu zahájena stavba prvních šesti ponorek tohoto typu pro Černomořské loďstvo RF. V současné době jsou všechny ponorky této série postaveny, zařazeny do loďstva a dokonce se už zúčastnily operací proti teroristům v Sýrii.

Od roku 2017 probíhá výstavba analogické série ze šesti ponorek pro Tichomořské loďstvo, kde bude jedním z jejich hlavních úkolů ochrana oblastí hlídkování strategických atomových ponorek projektu Borej, které se dostaly na Dálný východ.

Proč nové ruské ponorky nepřicházejí na Balt?

Vzniká otázka, proč se nové ponorky dodávají především Černomořskému a Tichomořskému loďstvu? Příčina je v tom, že tato loďstva potřebují více než ostatní „čerstvou krev“. Severní loďstvo je dobře zkompletováno atomovými ponorkami. A na Baltu nejsou nové ruské ponorky potřebné – v případě nutnosti bude moci řešit všechny úkoly hladinové loďstvo a letectvo, a proto můžeme předpokládat, že i když bude Baltské loďstvo vybavováno novými ponorkami, bude se to dělat až v poslední řadě.

Dieselelektrické ponorky zastaraly?

Jaké místo tedy zaujímají ponorky tohoto typu ve vybavení moderního loďstva a jaká úloha je jim přidělována v bojových akcích? Za prvé, bylo by chybou si myslet, že dieselelektrické ponorky jsou „včerejškem“.

Podobné projekty vyvíjejí Německo, Švédsko a Francie – a to nejen pro export, ale i pro vlastní potřebu. Neatomové ponorky se mohou zcela efektivně používat v pobřežních mořích pro ochranu „místa pobytu“ vlastního loďstva, především strategických atomových ponorek. Neatomové ponorky se mohou samozřejmě užívat v jakýchkoliv protiteroristických operacích nebo v bojových akcích proti zemím, které nemají velké vojenské loďstvo nebo letectvo.

Do kategorie „zázračných zbraní“ ruské Varšavanky sice nepatří, Rusko je však umí stavět rychle a poměrně levně, což je důležité vzhledem k tomu, že vázne realizace projektu dieselelektrických ponorek Lada.

„Potápěcí“ ponorky

Hlavní nedostatky moderních neatomových ponorek jsou známy. Jde především o poměrně malou nezávislost podvodní plavby. Ponorky této třídy jsou spíše „potápěcí“: dokáží se ponořit na 4 až 5 dnů a malou rychlostí nehlučně opustit nebezpečnou oblast, nebo se naopak přiblížit nepozorovaně k místu útoku. Jedním z hlavních problémů domácích neatomových ponorek je skutečnost, že nemají motor nezávislý na vzduchu, tedy motor, který nepotřebuje nic z okolního prostředí. Avšak už nyní aktivně probíhá práce v tomto směru a v případě úspěchu může být nezávislost plavby ruských neatomových ponorek značně zvýšena.

Jde tedy o zcela moderní systém podvodních zbraní. Víc než to: ona nehlučnost dieselelektrické ponorky jí dává šanci na úspěch dokonce i v konfrontaci s moderní atomovou ponorkou.

Atom je přece jen lepší

Nesporně i ty nejdokonalejší neatomové ponorky nemohou nahradit v největších loďstvech světa atomové ponorky – víceúčelové a tím spíše strategické raketové.

Přednosti atomových ponorek jsou nepochybné: neomezená nezávislost plavby a rozměry, které umožňují rozmístění jakýchkoliv zbraní v takovém množství, že jediná ponorka může rozhodnout o výsledku menší války.

Stavba ponorek pro ruské atomové podvodní loďstvo probíhá i nadále. V současné době se staví série víceúčelových atomových ponorek projektu 885M Jaseň-M a série atomových raketových ponorek Borej-A. Kromě toho probíhá modernizace útočných ponorek projektu 971 Ščuka-M a 949A Antej.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.