„Uložili jsme pokutu společnosti Engie Energy ve výši 172 milionů zlotých za neustálé a neopodstatněné odmítání zaslat požadované dokumenty,“ je psáno v prohlášení. Přitom se neupřesňuje, zda UOKiK uložil pokutu i dalším účastníkům plynárenského projektu.
Podle zástupce vedoucího UOKiK se v současné době v rámci antimonopolního řízení „analyzují dokumenty, které byly obdrženy od jiných subjektů“.
Francouzská společnost Engie se k situaci vyjádřila. Její mluvčí sdělil, že společnost napadne rozhodnutí polského antimonopolního regulátora UOKiK ve věci financování projektu Nord Stream 2.
„Proti tomuto rozhodnutí se okamžitě odvoláme,“ dodal mluvčí.
Projekt plynovodu Nord Stream 2 předpokládá pokládku dvou linek plynovodu o celkovém výkonu 55 miliard krychlových metrů plynu ročně od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa.
Realizaci projektu provádí společnost Nord Stream 2 AG. Polovinu prostředků proinvestuje Gazprom, zbývající část poskytnou evropští partneři - Shell, OMV, Engie, Uniper a Wintershall.
Plynovod povede také přes územní nebo výlučné ekonomické zóny Finska, Švédska a Dánska, přičemž Dánsko dlouho nechtělo vydat povolení k jeho pokládce. Dne 30. 10. tohoto roku však země vydala povolení na stavbu plynovodu. Dánská energetická agentura vydala svolení k budování plynovodu jihovýchodně od ostrova Bornholm v Baltském moři.
Dané povolení má být podle informací vydáno v souladu se zákonem o kontinentálním šelfu a se závazky Dánska v úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu.
Proti Nord Stream 2 vystupuje Ukrajina, která se obává, že ztratí příjmy z tranzitu ruského plynu, USA, které aktivně prosazují do EU svůj LNG, rovněž Polsko, Lotyšsko a Litva, které považují projekt za politicky motivovaný.
Výstavbu plynovodu podporují Německo a Rakousko, v jejichž zájmu jsou spolehlivé dodávky paliva, dále Norsko, jehož vládě patří 30 procent akcí společnosti Kvaerner – jednoho ze smluvních dodavatelů stavby.
Moskva opakovaně uvádí, že plynovod Nord Stream 2 má výhradně ekonomický charakter a odpovídá evropským zájmům. Kromě toho oficiální mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová zkritizovala možné sankce proti účastníkům energetického projektu a označila je za další kolo rusofobie.