Poslanci označili projekt za „nezbytný prvek dodávek energie do Německa“ a poznamenali, že jeho realizace slouží především zájmům Německa a Evropy.

„Jakékoli zpoždění při uvedení Nord Stream 2 do provozu ohrožuje německé zásobování energií a je třeba se mu vyhnout. Federální vláda by měla spolu s dalšími evropskými zeměmi připravit opatření, která učiní sankce neúčinnými,“ uvádí se v prohlášení.

Členové AfD také vyzvali úřady, aby rezervovaly prostředky od Německé rozvojové banky v případě zvýšených nákladů a výloh na výstavbu plynovodu a infrastruktury.

Bundestag nedokázal přijmout zákon o změnách evropské směrnice o plynu

Německý spolkový sněm v noci 8. října nepřijal zákon, který upravuje uplatňování změn směrnice EU o plynu v Německu.

„Bylo odevzdáno 133 hlasů. Pro přijetí rozhodnutí je zapotřebí 355 hlasů. Parlament proto nemůže rozhodnutí učinit… Svolávám novou schůzi na pátek 8. listopadu v 9:00. Schůze je ukončena," uvedl předseda.

Návrh zákona stanovuje možnost výjimek z požadavků třetího energetického balíčku pro potrubí ze zemí mimo EU: pokud je první bod připojení takového potrubí k síti EU v Německu, pokud byl plynovod postaven před 23. květnem 2019, pokud existují objektivní důvody pro takové vyloučení (odpisy provedených investic, úvahy o zabezpečení dodávek), nebo pokud vyloučení nemá negativní dopad na hospodářskou soutěž a bezpečnost dodávek energie v EU.

Pravidla se nebudou vztahovat na plynovod Nord Stream 1, protože potrubí bylo položeno před 23. květnem 2019. V případě Nord Stream 2 budou nová opatření uplatněna na poslední část plynovodu.

Nord Stream 2

Potrubí v hodnotě 9,5 miliardy eur zahrnuje výstavbu dvou plynovodů z ruského pobřeží přes Baltské moře do Německa.

Koncem října povolilo Dánsko pokládku potrubí jihovýchodně od Bornholmu v Baltském moři. Dříve byl projekt dohodnut s Berlínem, Stockholmem a Helsinkami.

Kyjev se aktivně staví proti realizaci projektu kvůli strachu ze ztráty příjmů z tranzitu ruského plynu. Spojené státy, které propagují svůj zkapalněný zemní plyn v EU, a řada evropských zemí, zejména Polsko, Lotyšsko a Litva, jsou také negativní ve vztahu k plynovodu Nord Stream 2.