Premiér Andrej Babiš není spokojen s chováním opozice v Poslanecké sněmovně, která minulý týden vytvářela obstrukce, kdy 27 hodin bylo rozloženo do tří čtení daňového balíčku. Následně to označil za „žvanírnu a šaškárnu“. S tím prezident Zeman souhlasí a uvedl, že je to pohrdání občany.

„Žvanírna je poněkud lichotivé označení toho, co tam probíhalo, když tam různí Kalouskové, Stanjurové a další čtou materiály, které s projednávaným tématem nesouvisejí. Tohle je obstrukce, což je projev bezmoci a projev slabosti,“ uvedl prezident a navrhl jednoduché řešení, kterým by bylo omezení řečnické lhůty.

Stávka učitelů

Nehledě na to, že Miloš Zeman vždy zastával zlepšování platových podmínek učitelů, se mu tento protest nelíbil. Ve stávce je prý něco nebezpečného.

„Vidím ve stávce rovnostářství. Když jsou odbory proti pohyblivé složce, nedávají ředitelům škol možnost, aby odměnili schopné, a naopak neschopné, kterých je plno, neodměnili. Je chyba, aby všichni dostávali stejně, snižuje se pak kvalita výuky,“ domnívá se prezident.

Zeman také připomněl, že ředitelé škol mají pravomoci manipulovat s pohyblivou složkou platu, ti se stávkou také nesouhlasili, což má jasné důvody.

Krymští Tataři na Hradě

Moderátor Soukup se ještě vrátil k udílení státních vyznamenání, které proběhlo 28. října. Velké pozdvižení vyvolala účast krymských Tatarů na recepci. Miloš Zeman vysvětlil, že on je na Hrad nepozval.

„Deník N si chtěl vylepšit náklad, když tvrdil, že jsem je pozval já. Proč bych to dělal, když to byla oslava dne vzniku československé nezávislosti. S tím krymští Tataři nemají nic společného. Došlo k tomu tak, že my zveme Rusíny, kteří jsou součástí naší tehdejší historie, ale někteří z nich si jako doprovod vzali krymské Tatary,“ vysvětlil celou situaci Zeman.

Generál Petr Pavel do voleb

Dalším tématem byl generál Petr Pavel, který se pustil do prezidenta Zemana. Moderátor Soukup poznamenal, že se Pavel možná pokusí získat podporu do senátních nebo prezidentských voleb. Generál například uvedl, že je vidět, že je Zeman unavený a není schopen vykonávat všechny povinnosti. Uvedl také, že lidé, kteří jsou dnes kolem prezidenta, doslova i v přeneseném slova smyslu prezidenta vodí.

„Nejsme Jižní Amerika, ve které generál stojí v čele státu,“ řekl k případné Pavlově kandidatuře. „Je to vynikající voják, ale nerozumí politice, ekonomice atd. A když takto zaútočí na mě, o kterém ví, že nebude kandidovat, tak střílí na nesprávný terč, to by voják dělat neměl,“ dodal ironicky Zeman.

17. listopad 1989

Zeman k oslavám 30. výročí sametové revoluce uvedl, že to budou oslavovat především ti, kteří u toho vůbec nebyli.

„A to nemluvím o těch, kteří byli proti. Budou si zase čechrat peříčka a budou říkat, jací byli bojovníci. Já byl aktivní účastník, a proto tam nepůjdu,“ uvedl prezident.

Miloš Zeman ještě zavzpomínal na rok 1898, kdy pro něj jednou z nejsilnějších vzpomínek té doby byla Letenská plán.

„Tenkrát to nebylo jisté a bez rizika, komunisté se mohli pokusit demonstrace potlačit, zatímco dnešní demonstrace díky sametové revoluci nikdo nepotlačuje, to je ten rozdíl,“ řekl a dodal, že základní heslo, které obsáhlo úplně vše, bylo „svobodné volby“. „Máte-li demokratické volby, záleží jen na vás, jaká bude demokracie, ekonomika,“ poznamenal prezident Zeman.

Zemanova cesta do Berlína

Na závěr pořadu Miloš Zeman oznámil, že jede na dva dny do Berlína, kde oslaví 30. výročí pádu zdi.

„Sejdu se zde se svými přáteli a budeme si povídat o tom, jak je dobře, že berlínská zeď neexistuje,“ oznámil a dodal, že návštěva nepřinese žádné kontroverze a složitá politická jednání.

„Řeknu zde, že pád berlínské zdi byl impulzem pro sametovou revoluci. Komunističtí funkcionáří říkali, že dokud je co jíst, lidé nepůjdou do ulic. Země s nejvyšší životní úrovní byly pouze dvě v tom bloku – Východní Německo a my. Najednou se ukázalo, že ty buřty nejsou všechno a že důležitá je i svoboda,“ uvedl a na úplný závěr dodal, že se mu nelíbí návrh zákona o jednodenních volbách, proto bude tento zákon vetovat.

Jmenování generálů 28. října

Český prezident Miloš Zeman v Den vzniku samostatného československého státu jmenoval nové generály. Prezident jmenoval celkem sedm vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů České republiky do generálních hodností. Do hodnosti brigádního generála byl jmenován plukovník gšt. Ing. Vratislav Beran, ředitel Agentury personalistiky Armády České republiky, dále plukovník gšt. Ing. Miroslav Feix, M.S., velitel Kybernetických sil a informačních operací Armády České republiky a plukovník gšt. Mgr. Aleš Knížek, ředitel Vojenského historického ústavu. Do hodnosti generálporučíka byl jmenován  generálmajor Ing. Drahoslav Ryba, generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky. Prezident se rozhodl jmenovat i plukovníka Mgr. Bc. Luďka Procházku, ředitele Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, a to do hodnosti brigádního generála. Do stejné hodnosti jmenoval Miloš Zeman i plukovníka Ing. Leoše Tržila, MBA, ředitele Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje a plukovníka JUDr. Bc. Radima Dragouna, Ph.D., ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů.