Do experimentu se zapojilo více než 330 osob v věku od 18 do 50 let. Vědci pozorovali, jak se mění jejich psychický stav v závislosti na tom, kolik hodin denně spali. Za tímto účelem byli dobrovolníci požádáni, aby strávili dvě noci v laboratoři – jednu bez spánku a druhou s normálním spánkem. V obou případech jim ráno ukázali řadu speciálně vybraných videí, která měla osobám způsobit úzkost nebo znechucení.

Výsledkem experimentu bylo, že po noci bez spánku fungovala prefrontální kůra, která byla zodpovědná za projev úzkosti,  s výpadky. Kromě toho vědci zjistili, že špatný spánek může zvýšit úroveň stresu až o 30 procent.

​Jaké jsou nebezpečné následky nespavosti?

S nespavostí se objevuje nedostatek molekul nezbytných pro účinnou interakci neuronů a člověk, laicky řečeno, hloupne. Co přesně osvěžuje náš mozek během spánku, není známo. Výsledky výzkumu publikovaného v časopise Science ukazují na synapse – právě v těchto neurální spojení se vytvářejí proteiny nezbytné pro neuronovou komunikaci.

Časoměřiči buněk připravují oblast kolem synapse a čekají, až člověk usne, aby se synaptické proteiny začaly produkovat během spánku.

Sarah Noahová a její kolegové si při průzkumu všimli dvou zvláštních období během dne. Tím prvním je doba těsně před probuzením a druhá je doba před usnutím. Spánkové přepisy jsou základem pro rychlé aktualizace synapsí během spánku a přepisy buzení přímo souvisí s funkcí synapsí. Při pravidelném cyklu spánku a probuzení proteiny vytvořené pomocí těchto transkripcí vykazovaly špičkovou produkci za úsvitu a za soumraku.

​V doprovodném článku Francisa Brueninga z Univerzity Ludwiga Maximiliána v Mnichově a Ústavu Maxe Plancka v Martinsriedu byl popsán ještě další experiment. Ukázalo se, že hladina proteinů, které byly značeny fosfáty, dosáhla vrcholu dvakrát denně, přičemž největší vrchol byl těsně před probuzením.

Maria Robles, neuroložka Univerzity Ludwiga Maximiliana v Mnichově, spoluautorka obou článků, zase dodala, že objevy fází produkce proteinu a jeho aktivity umožňují pochopit, jak dobře mozek řídí tyto molekuly v závislosti na denní době a denním režimu člověka.