Po rokování vlády prohlásil Lajčák, že již nebude na žádné kandidátce v příštích parlamentních volbách na Slovensku a s největší pravděpodobností tak skončí v politice.

„Nebudu kandidovat. Pokud bych chtěl být součástí slovenské politiky, kandidoval bych za prezidenta,“ nechal se slyšet ministr.

I přesto, že sám zastává heslo „nikdy neříkej nikdy“, jako součást budoucí vlády sám sebe nevidí. Na otázku novinářů, co bude dělat, pokud již nebude v politice, odpověděl: „Snad se neztratím.“

​Volby na Slovensku

Včerejším dnem na Slovensku vstoupily politické strany a hnutí do předvolební kampaně. Andrej Danko, který to oznámil, rovněž vyhlásil termín voleb do Národní rady SR. Volby se budou konat příští rok 29. února. Danko vyzval občany, aby nenechali svůj hlas propadnout, aby volili zodpovědně a nebyla jim lhostejná budoucnost země. Politická kampaň začíná zveřejněním rozhodnutí o vyhlášení voleb ve Sbírce zákonů. Strany mohou na kampaň utratit maximálně 3 miliony eur včetně daně z přidané hodnoty. Strany a hnutí jsou povinné mít transparentní účty.

Legislativa chápe volební kampaň jako jakoukoliv činnost politické strany, hnutí, jejich koalice a kandidátů, za kterou se obvykle platí a směřuje k propagaci jejich činnosti, cílů, programu za účelem získání volené funkce.

​Politická krize na pozadí voleb

Volby se na Slovensku budou konat na pozadí probíhající politické krize. Tu odstartovala vražda slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové v roce 2018. Premiérské křeslo musel opustit Robert Fico, na jehož místě je nyní Peter Pellegrini, rovněž za stranu Směr-SD.

Z objednávky vraždy byl obviněný kontroverzní podnikatel Marián Kočner, který byl údajně napojený na vrcholové slovenské politiky. Měla to dokazovat komunikace z jeho mobilní aplikace Threema. Monika Jankovská, státní tajemnice ministerstva spravedlnosti, jejíž jméno rovněž figurovalo v dané komunikaci, rezignovala v září pod tlakem opozice a veřejnosti na svůj post.

​V říjnu rovněž na veřejnost unikla nahrávka z kauzy Gorila. Měla zaznamenávat schůzky šéfa finanční skupiny Penta Jaroslava Haščáka se slovenskými politiky v konspiračním bytě v Bratislavě.

Kauza Gorila vypukla na konci roku 2011, kdy se na internetu objevily dokumenty, které mají popisovat uplácení vysoce postavených politiků a úředníků v letech 2005 a 2006 za vlády premiéra Mikuláše Dzurindy.