Zjištění odborníků vychází z informací získaných během 40 let pozorování. Tyto údaje zahrnují spotřebu energie, povrchovou teplotu, růst populace, míru odlesnění, množství polárního ledu, HDP a emise uhlíku.

Podle jednoho z autorů dokumentu, zaměstnance Univerzity Sydney Thomase Newsoma, musí vědci plnit svou morální povinnosti a varovat celý svět před ekologickou havárií. Jeho kolega z Univerzity Oregon William Ripple dodal, že ke změně klimatu dochází mnohem rychleji, než mnozí vědci čekali.

​Odborníci zdůraznili, že lidstvo může stále přijmout určitá opatření ke zlepšení dané situace. Stanovili několik oblastí, v nichž je nutné podniknout kroky ke zpomalení globálního oteplování.

Vědci požadovali zejména nahrazení fosilních paliv obnovitelnými zdroji, zavést vysoké uhlíkové daně, snížit emise nestabilních znečišťujících látek, odklon od snahy zvýšit HDP a zlepšení materiálních podmínek, zastavení masivního odlesňování a konzumovat méně živočišných produktů ve prospěch rostlinných potravin.

Vědci z Monashovy univerzity v Austrálii dospěli k závěru, že globální oteplováníní povede k růstu počtu onemocnění a životu nebezpečných stavů spojených s nedostatečnou výživou kvůli vysoké teplotě vzduchu.

Horké počasí může napomáhat podvýživě kvůli snížení chuti, neochotě kupovat potraviny a vařit a také poruchám trávení kvůli zhoršení chorob žaludku a střev a porušení teplotní regulace. Celkem asi 15 procent případů hospitalizace kvůli podvýživě bylo spojeno s vysokou teplotou vzduchu.

Vědci se zaměřili na údaje o denní hospitalizaci mezi roky 2000 a 2015, které zahrnují 80 procent obyvatel Brazílie a také o průměrných denních teplotách. Vyšlo najevo, že při zvýšení teploty o jeden stupeň Celsia v horkém ročním období se zvyšoval počet hospitalizovaných kvůli podvýživě o 2,5 procenta.

Zdroj: academic.oup.com